Životopis

Jako Lumír Nykl se herec Václav Svoboda handrkoval téměř se všemi - s kolegy na radnici (třeba s Miroslavem Hanušem v roli jeho stranického rivala), ale též se svou seriálovou matkou, známou drbnou nekonečného nováckého seriálu Ulice v podání Jaroslavy Obermaierové. Svou proměnu z podivínského tlusťocha, přes nafoukaného místního starosty až po pomocníka v pekárně, Václav Svoboda zvládl skvěle. Stejně tak to asi viděla i seriálová ukrajinská krasavice Světlana (herečka Tereza Bebarová) a též tvůrci veleúspěšné Ulice.

VÁCLAV SVOBODA – PROBLÉMY S DCEROU

Na stříbrném plátně Václav Svoboda debutoval již v 90. letech 20. století, a to v báječných komediích Dušana Kleina Jak básníci přicházejí o iluze a Jak básníkům chutná život. Zde byl společně s Pavlem Křížem, Davidem Matáskem a Karlem Rodenem jednou z hlavních postav. Jeho nezapomenutelný Venoš z Moravy se musel zapsat do paměti každého milovníka této filmové série. A evidentně se v roli bodrého milovníka vína osvědčil. Jinak by se neukázal znovu – v pokrčování z roku 2016 s názvem Jak básníci čekají na zázrak.

Václav Svoboda vždy tíhnul k herectví. Už v deseti letech působil v Divadle Na provázku, kde hrál v dětském studiu, a chodil do dramatického kroužku. Po střední škole bylo tedy jasné, kam zamíří. Po úspěšném ukončení herectví na brněnské konzervatoři získal stálé angažmá v brněnském divadle Husa na provázku, kde hrál v mnoha představeních. V Praze jsou jeho výkony známy scény jako Divadlo na Fidlovačce a Vinohradské divadlo. Zde se potkal s hereckými partnery, jako jsou Václav Vydra, Tereza Bebarová či Ondřej Brousek.

Jak Václav Svoboda napsal do svého „životopisu“ pro Vinohrady, byl by rád v případě inkarnace neodchycenou velrybou. Jeho nejmilejší dramatik je „nejspíš Václav Havel“, oblíbenou květinou „voňavá“ a nápoji „pivo a víno“.