Nakonec jsme si vyzkoušeli kopy na tělo. Já se snažila tak vehementně, že se mi to vůbec nevedlo a ruce mi povlávaly vzduchem. „Ty ruce k bradě,“ křičel trenér. Když přišel na řadu Petr, raději jsem se chránila, ale mírnil se. A já zůstala celá. Hurá, je po tréninku, jsem stále živá, dokonce bez modřin a s úžasným zážitkem. Pak už jen zasloužená sprcha…
|
Aha! – Mária Rušinová