Životopis

Budoucí herečka Olga Scheinpflugová se narodila ve Slaném. Jejím otcem byl dramatik, spisovatel a redaktor Karel Scheinpflug (1869–1948). Ten jí původně zrazoval od všech múz, ale nadaná Olga Scheinpflugová jeho přání nevyslyšela a stala se již v sedmnácti letech členkou souboru Švandova divadla (1920–1922), odkud poté přešla do Divadla na Vinohradech (1922 až 1929). Brzy bylo jasné, že mladá herečka vyzrává v nepřehlédnutelnou osobnost. Byla přijata do takzvané Táflundy, společnosti kulatého stolu, která se scházela ve Společenském klubu na Příkopech. Své členství si Olga Scheinpflugová plně zasloužila svými výkony a nesmrtelnými výroky, pronášenými vážně i humorně. Největší část svého uměleckého života prožila na jevišti Národního divadla (1929 až 1968). V kariéře však měla i několik neplánovaných přestávek. Za protektorátu ji například odstavil ministr Moravec, po válce jí neměli v oblibě komunisté. Nejzajímavější role čekaly Olgu Scheinpflugovou opět až ke sklonku její kariéry, v uvolněných poměrech šedesátých let.

Mužem jejího života byl bezesporu Karel Čapek. Seznámil je po jednom divadelním představení její otec. Dívka si plachého umělce oblíbila a viděla v něm erotický symbol, což je paradox, neboť o Čapkovi se občas spekuluje jako o doživotním panici. Pravdou je, že spisovatel po navázání parnetrského vztahu toleroval Olze Scheinpflugové její milenecká dobrodružství. Hereččiným nejznámějším románkem bylo vzplanutí k Janu Masarykovi. Dobový tisk si tento vztah, ani jiné, nenechal ujít a s chutí je komentoval. Karel Čapek o všem věděl, ale avantýry své partnerky přehlížel. K benevolenci měl důvod. Lékaři mu diagnostikovali vážné zdravotní potíže s páteří a Karel Čapek nechtěl svými starostmi omezovat jiné lidi. Přál si, aby s Olgou byli spíše přátelé a ona si našla vhodnějšího životního partnera. Ovšem roku 1935 přišla náhlá změna. Doktoři změnili diagnózu a Čapek ihned požádal překvapenou Olgu o ruku. Dle vzpomínek herečky se při pobytu v Alpách objevil jednoho rána v hotelových dveřích a školáckou angličtinou se zeptal: „Do you wish to marry me?“ Údajně si totiž nebyl po dlouholetém vztahu jistý odpovědí a zdálo se mu, že odmítnutí bude v cizí řeči méně osobní. Olga však souhlasila. Jejich následné šťastné manželství trvalo pouze tři roky. Karel Čapek zemřel v prosinci 1938 na následky těžkého zápalu plic, žena s ním byla do poslední chvíle. Ze soužití s Karlem Čapkem čerpala Olga Scheinpflugová při psaní svého autobiografického Českého románu a rovněž při psaní pamětí Byla jsem na světě.

Svůj herecký talent uplatnila Olga Scheinpflugová nejvíce v divadle. Na jevišti zazářila například ve Zločinu a trestu, v Romeovi a Julii, Třech sestrách. Byla oceněna tituly Zasloužilé (1953) a Národní umělkyně in memoriam (1968).  Ve filmu dostávala příležitostí podstatně méně a to zejména až v pozdějších letech svého života. Zahrála si také například s Jiřím Sovákem, Ivou Janžurovou a Janou Hlaváčovou v televizním seriálu Eliška a její rod (1966), kde ztvárnila roli hostinské.

Smrt si pro Olgu Scheinpflugovou přišla téměř symbolicky. Herečka zemřela ve Vinohradském divadle, kde hostovala v titulní roli Čapkovy hry Matka. Právě k této hře měla velmi osobní vztah, sama totiž dala k jejímu sepsání manželovi námět. Role ji však vysilovala. Poslední představení odehrála jednoho odpoledne pro školáky. Děti se chovaly neukázněně, hře nerozuměly. Olgu Scheinpflugovou to rozčílilo, uvažovala o přerušení představení. Nakonec dohrála, ale vypětí se podepsalo na jejím dlouhodobě nemocném srdci. Po představení dne 13. dubna 1968 zemřela.

O životě Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové vznikl v roce 1989 film Člověk proti zkáze, kde si zahráli Josef Abrhám a Hana Maciuchová.