Životopis

Pavel Opočenský se vyučil se šperkařem. Ve svých pětadvaceti podepsal Chartu 77, v roce 1979 emigroval na padělaný kamarádův pas do Německa, pak odjel do USA. V Americe se kromě šperkařství začal věnovat sochařině a tvorbě prostorových objektů. Z emigrace se vrátil v devadesátých letech. Krátce po svém návratu se na jaře 1991 připletl na Vinohradech k útoku agresivních skinheadů na cizí lidi. Pavel Opočenský se napadených zastal a když na něj zaútočil jeden ze skinheadů tonfou (kovová tyč s držadlem), bodl jej. Sedmnáctiletý skinhead Aleš Martinů tomuto zranění podlehl. Pavel Opočenský byl nejprve odsouzen k podmíněnému trestu, po odvolání státního zástupce k trestu nepodmíněnému, nakonec byl čin překlasifikován vrchním soudem jako nutná sebeobrana. Veřejnost stála tou dobou na sochařově straně, ale skini Pavlu Opočenskému jeho čin nezapomněli. Opakovaně bořili jeho výstavy a Daniel Landa natočil videoklip k písni Zatracení hoši s jasnou narážkou na spornou událost. V klipu je lynčován muž s brýlemi a nožíkem v ruce a nikdo nemůže být na pochybách, koho ten lynčovaný muž znázorňuje.

V roce 2004 a pak v roce 2005 však proběhla jiná kauza, která připravila sochaře na pár let o svobodu. Byl odsouzen k celkem šesti rokům vězení za pohlavní zneužívání nezletilých dívek. Dříve příznivě nakloněné veřejné mínění sochař ztratil a získal tituly jako úchyl nebo pedofil. Pavel Opočenský si byl svého chování plně vědom. "Spáchal jsem trestný čin a teď za to budu pykat," uvedl a přirovnal se k jiným umělcům se slabostí pro nedospělé dívky jakými byli například Charlie Chaplin, Roman Polanski či Woody Allen. "Kdybyste je viděli! Mají nesmírný půvab," uváděl na svou obhajobu. V případě zneužívání mladých dívek byla stíhána a odsouzena též jeho přítelkyně (pozdější manželka) Julie, a to k 50 hodinám obecně prospěšných prací za to, že zprostředkovávala některým dívkám po telefonu poslech jejích sexuálních hrátek s Opočenským. Celá kauza vyvolala značnou mediální pozornost a Pavel Opočenský se stal jedním z nejznámějších vězňů v České republice. Trest si odpykával na Pankráci a pracoval zde ve stejné vězeňské dílně jako dvacet let před ním kamarád Václav Havel, budoucí prezident. V dubnu 2006 byl podmínečně propuštěn. Manželství s Julii Opočenskou, se kterou má sochař potomka Maxe Opočenského, vydrželo sedm let.  Poté se rozvedli, Pavel Opočenský však šel své bývalé ženě do dalšího svazku v roli svědka.

Pavel Opočenský má na svém kontě několik desítek samostatných výstav. Experimentuje s materiály, například v roce 2014 uspořádal výstavu šperků z použitých snowboardů. Česká veřejnost ho vnímá ale spíše jako sochaře, známý je jeho jedenáctitunový pomník bratří Čapků v Praze.