Životopis

Milan Kundera se narodil na Apríla v Brně v rodině hudebního pedagoga Ludvíka Kundery, který stál u základů jeho hudebního vzdělání. Po maturitě na gymnáziu a dvou semestrech na FF UK vystudoval FAMU v Praze. Tam také po ukončení studia vyučoval světovou literaturu (docent 1964).

MILAN KUNDERA: ŽIVOT JE JINDE

V 60. letech 20. století Milan Kundera využíval své pozice oblíbeného literáta ke společensky angažovaným činům. Nejznámějším z nich bylo jeho nebývale kriticky pojaté vystoupení na IV. Sjezdu spisovatelů v roce 1964, kde odsoudil vztah tehdejší moci ke svobodě slova. Právě pro tyto své aktivity upadl po srpnu 1968 do nemilosti oficiálních kruhů a byl donucen v roce 1975 emigrovat do Francie. V ní získal státní občanství.

Do České republiky se Milan Kundera i po změně režimu po Sametové revoluci 1989 vracíval jen výjimečně a vždy důsledně inkognito. Navštěvoval jen své nejbližší přátele, jakými byl např. dramatik Milan Uhde.

Svou ochranou soukromí a odtažitým češstvím nahrával mnoha domácím kritikům. Ti více než tvorbu posuzovali Kunderovu nechuť nechat přeložit jeho francouzsky psané knihy do češtiny, ale zejména nejasný případ údajného morálního selhání z padesátých let, na které upozornil týdeník Respekt v roce 2006. Šlo o kauzu hlášení objeveného v archivu SNB, kde student s totožnými údaji jako budoucí spisovatel (shodné jméno a bydliště) prozradil policii úkryt hledaného vojenského zběha Miroslava Dvořáčka. Sám spisovatel Milan Kundera však toto hlášení důsledně popíral jako vylhané.

Spisovatel měl široký autorský záběr. Svou literární dráhu Milan Kundera zahájil publikováním veršů, např. sbírka Člověk zahrada čirá (1953), dále pak dramatickou tvorbou - např. hra Majitelé klíčů (1962) a povídkovou tvorbou - např. Směšné lásky (1963 až 1968).

Stěžejními díly Milana Kundery jsou však jeho romány. Mezi nejznámější patří Žert (1967), román, popisující jak je z nevinného vtipu studenta Jahna uvedena do pohybu lavina následků politického dosahu. Proslulý je román Nesnesitelná lehkost bytí (1984), ve kterém se dvě vzájemně propletené dvojice vyrovnávají s pojmy lehkost a tíha. Kritikou hodně ceněný je i románová esej Nesmrtelnost (1990), který vyšel původně ve francouzštině, stejně jako i pozdější díla. 

Některé romány či povídky byly zfilmovány, ovšem s různou uměleckou úrovní. Zatímco zfilmovaná podoba románu Žert (1969), kde zazářil Josef Somr v titulní roli a film patří mezi nejlepší díla tehdejší dekády, zpracování námětu Nesnesitelná lehkost bytí (1987) přineslo velké zklamání autorovi i jeho čtenářům. 

O MILANU KUNDEROVI ČTĚTE ZDE>>

Tvorba Milana Kundery neušla ani divadelnímu zpracování. V tuzemsku je jeho nejpopulárnějším dílem určeným pro jevištní zpracování text Jakub a jeho pán. Ohromnou diváckou popularitu získal tento titul zejména v představení, kterému vtiskly svůj šarm dvě herecké osobnosti: Jiří Bartoška v roli Jakuba a v roli jeho Pána pak Karel Heřmánek.

Spisovatel Milan Kundera zemřel 11. července 2023. Bylo mu 94 let.