Životopis

O narození a dětství Jana Žižky se toho mnoho neví. Na svět přišel zřejmě okolo roku 1360 v Trocnově.

O levé oko Žižka přišel v dětství

Někdy mezi deseti až dvanácti lety přišel Jan Žižka o levé oko úderem meče. To odhalil nález jeho lebky v roce 1910. Rána byla vedena od čela šikmo dolů až do koutku úst. Div, že takové zranění přežil.

Za svůj život byl Jan Žižka nejspíš dvakrát ženatý a měl více dětí, historicky lze však doložit jen jedinou dceru, pro kterou skládal věno.

Byl Jan Žižka králův agent?

Nejprve byl Jan Žižka zemanem. Jako hospodáři se mu ale nedařilo, a o svůj majetek přišel. Počátkem 15. století se stal součástí skupiny zlodějů lupiče Matěje. Tato tlupa útočila zejména na majetek rodu Rožmberků, jehož rozpínavost nebyla příjemná ani králi Václavu IV. Lucemburskému, proto Matějův spolek tiše toleroval. Tedy až do doby, kdy se s Rožmberky udobřil.

V tom okamžiku byla Matějova banda nepotřebná a její členové skončili na popravišti. Až na Jana Žižku z Trocnova, kterému král Václav IV. udělil amnestii, v níž bylo uvedeno: "Našemu milému věrnému Žižkovi..." Někteří historici se proto domnívají, že Žižka byl v Matějově skupině coby „tajný agent“ ve službách jeho veličenstva. Jak si jinak vysvětlit, že měl královu naprostou důvěru a stal se pak ochráncem královny Žofie.

Žižka platil za geniálního stratéga

Jan Žižka pravidelně navštěvoval kázání Jana Husa v Betlémské kapli a plně souhlasil s jeho názory. Upálení Mistra Jana 6. července 1415 jej proto velmi zarmoutilo a vzbudilo v něm hněv vůči všem Husovým odpůrcům.

30. července 1419 byl Jan Žižka jedním z hlavních vykonavatelů první pražské defenestrace, při které Husovi stoupenci vyhodili z okna dvanáct protihusitských radních. Třináctého, který se schovával pod stolem v kuchyni, zamordovali na místě. To byl začátek husitských válek, ve kterých Žižka sehrál významnou roli.

Byl geniálním válečným stratégem. Několikrát vybojoval vítězství proti značné přesile. Dokázal vždy skvěle využít dané terénní podmínky a získat si naprostou oddanost svých vojáků.

Vavřinec z Březové popisuje Žižkovy vůdčí schopnosti takto: „Nadmíru odvážný a statečný. Jeho řízením se hotovilo všechno vojsko a za ním šli všichni sedláci, třebas bez zbroje, jenom s cepy, palicemi, samostříly a sudlicemi a velmi ochotně ho poslouchali.“

Král Zikmund se bál i slepého Žižky

Městem Janu Žižkovi zaslíbeným byl Tábor, jehož se stal hejtmanem.

V červnu 1421 při obléhání hradu Rábí Jan Žižka přišel i o pravé oko. Nadále byl ale úspěšným vojevůdcem. Král Zikmund, jeho hlavní protivník, několikrát stáhl svá vojska, než aby riskoval porážku.

Věřil, že je bojovníkem božím. Husitské ideje bral Jan Žižka zcela dogmaticky. Své nepřátele nelitoval a nechával je nemilosrdně vraždit. Ušetřil vždy jen ženy a děti. V čele husitských vojsk byl čtyři roky, dva roky z toho byl úplně slepý. Za celou dobu však nepoznal skoro žádné pokoření.

Žižku zabil hnisavý zánět kůže

Jan Žižka zemřel 11. října 1424 při obléhání Přibyslavi. Dlouho přetrvával názor, že zemřel na mor. Uznávaný lékař a vědec Josef Thomayer však na základě zkoumání veškerých popisů Žižkova úmrtí přišel na jinou příčinu: karbunkl neboli hnisavý zánět kůže a podkožní tkáně.

Když se nemocného Jana Žižky ptali, kde chce být po smrti pochován, odpověděl prý, ať jej stáhnou z kůže a z ní udělají buben, při jehož zvucích budou nepřátelé prchat. Zbytek těla měli předhodit ptákům.

První velkofilm o nejslavnějším období života Jana Žižky natočil roku 1955 režisér Otakar Vávra. Do druhého se pustil režisér Petr Jákl.