František Mrázek byl vyučený lakýrník. Zařídil si invalidní důchod a již před rokem 1989 měl výborné kontakty na policisty a politiky. Za socialismu se živil především jako překupník a vekslák. Spekuloval se vším možným, s hodinkami, walkmany, šátky. Jeho jméno figurovalo v případu vyřizování účtů mezi veksláky na Kolínsku. V té době prodával západní zboží i ruským vojákům v Česku. Jeden penzionovaný ruský generál ho údajně seznámil s šéfem pražské pobočky KGB, s nímž měl Mrázek pravidelně hrát šachy. V roce 1986 byl dva měsíce ve vyšetřovací vazbě a poté odsouzen k podmíněnému trestu.

Po roce 1989, když už měl několik milionů korun, se zaměřil na skupování realit. Firmy, kterým Mrázek vládl, nakupovaly nemovitosti, nechaly je poté odhadnout na několikanásobek pořizovací ceny a daly je do zástavy bankám. Peníze se bankám nevrátily a firmy byly převedeny na bílé koně, většinou na lidi s ruskými jmény. Policie pak vyšetřovala podezření, že šlo o podvod, protože odhady nemovitostí byly nadhodnocené. Díky podvodům s realitami se jemu a jeho společníkům po roce 1989 podařilo vylákat z bank stamiliony korun. Mrázek sám své jmění odhadoval na miliardy korun. František Mrázek byl také podezříván policií, že si objednal několik vražd.

František Mrázek byl považován za mozek finanční skupiny, která kontrolovala potravinářský kolos Setuza a olejářskou společnost Český olej. Podnikal spolu s Tomášem Pitrem a Miroslavem Provodem, kteří byli nepravomocně odsouzeni za daňové podvody. On sám nebyl po roce 1989 obžalován a souzen za hospodářské delikty nebo za násilnou trestnou činnost. Sám o sobě řekl, že kontroluje majetek ve výši několika miliard.

Kancelář měl František Mrázek v pražském zámečku v Krči, kde sídlila skupina ovládající velké firmy jako Setuza, Seliko nebo balírny Marila, které ročně utržily dvacet miliard korun. Mrázek byl i u jednání o splacení ruského dluhu, v jeho pivovaru v Českém Krumlově stál v čele dozorčí rady Barak Alon, který v tunelu století připravil Komerční banku o osm miliard korun. V materiálech českých tajných služeb jsou rámcově popsány metody, jak spolu s komplici z bank vylákal desítky milionů korun, které se nakonec nevrátily.

František Mrázek si okolo sebe vybudoval obrovskou mocenskou síť, která sahala i do vysoké politiky. Mrázek měl své lidi v politice, u policie i mezi zločinci. Podle jeho slov měl telefony na sedmnáct poslanců z různých stran a na šest senátorů, s nimiž si i tykal. Dobré vztahy udržoval s někdejším ministrem financí Ivo Svobodou či s vlivným poslancem ČSSD Josefem Hojdarem. Klíčovým spolupracovníkem Františka Mrázka se už v polovině devadesátých let stal Martin Hejl. Ten pracoval nejdříve v tajné službě BIS, a v roce 1998 se stal dokonce bezpečnostním ředitelem Národního bezpečnostního úřadu. Mimo to se znal například i s Borisem Šteflem, prvním porevolučním kontrolorem všech policistů v zemi, který se později stal ředitelem Inspekce ministra vnitra Jana Rumla. V čele Inspekce ministra vnitra byl ale ještě další člověk, jehož policie podezřívala, že se s Mrázkem znal. Byl to Mikuláš Tomin. Ten byl šéfem inspekce v roce 1993 a později se stal hlavním poradcem někdejšího poslance ČSSD Stanislava Grosse. A v letech 1998 až 2004 se jako Grossův kůň opět vrátil do křesla ředitele Inspekce ministra vnitra.

František Mrázek spolupracoval s policisty. Vysával z nich potřebné informace ze státní správy, k nimž by se normálně nedostal, likvidoval přes ně nepohodlnou konkurenci nebo díky nim ovlivňoval kauzy, které by se ho mohly jakkoli dotýkat. Mrázek měl v zádech půlku policejního sboru, který po něm šel, ale druhou půlku uměl strhnout na svou stranu. Mrázek proto vymyslel geniální tah. V první polovině roku 1993 založil s Karlem Gottem a Miroslavem Provodem Nadaci Interpo. Jejím cílem bylo pomáhat dětem policistů, kteří přišli o život při výkonu služby. Karel Gott při založení nadaci věnoval čtyři miliony korun, Mrázek a Provod dali každý půl milionu.

Až v roce 1995 začaly na veřejnost prosakovat zprávy, že v pozadí Nadace Interpo stojí lidé, kteří mají kriminální minulost. Později pak poslanec Jaroslav Bašta z ČSSD prozradil, že Mrázka a Provoda vyšetřuje policie, protože se přes nadaci legalizují černé peníze jedné vlivné skupiny podnikatelů. Karel Gott pak z nadace raději odešel a distancoval se od ní. Oznámil, že o skutečných aktivitách svých společníků nic nevěděl.


Mrázek byl také sponzorem nemocnice v Českém Brodě, které dal 200 tisíc korun na nákup nového ultrazvuku.

Podle svých spolupracovníků Mrázek léta sbíral kompromitující informace na všechny možné, kterými pak v momentech, kdy mu hrozil nějaký postih, vyhrožoval. Jeho nejbližší přátelé jsou proto přesvědčeni, že právě vydírání a sbírání kompromitujících materiálů stálo nakonec kmotra podsvětí život.

První pokus o jeho vraždu přežil

Poprvé na Mrázka někdo střílel v létě roku 2002, když jel ze svého domu v Českém Brodě do Prahy. Střela ho nezasáhla, jen střepy z okna. Sám říkal, že to nebylo moc profesionálně udělané, že to byl pokus o zastrašení nebo že ho chtěl někdo okrást. Verzi o vyřizování podnikatelských účtů odmítal. Podle zjištění policie bylo do případu zapleteno zřejmě mnoho lidí, což verzi o zastrašování nepotvrzuje. Sám Mrázek nabízel za informace vedoucí k dopadení střelce dva miliony korun. Od té doby jezdil Mrázek v opancéřovaném voze.

Zastřelen byl František Mrázek pravděpodobně nájemným vrahem ve středu 25. ledna 2006 na parkovišti před sídlem své společnosti v budově Nové Dvory v Durychově ulici na Lhotce. Podle policie se jednalo o čin profesionála. K vraždě byla použita odstřelovačská puška a speciálně upravený náboj. Vražda byla provedena jedinou ranou směřující přímo na srdce. V těle se kulka roztrhla na tisíce kousků, které zdevastovaly všechny vnitřní orgány v okolí břicha a hrudi. Mrázek se zhroutil na zem a začal chroptět. Oběť byla na místě mrtvá a nájemný vrah beze stopy zmizel.

Mrázkova smrt nebyla objasněna

Mrázkova smrt nebyla objasněna a policie na konci prosince 2006 vyšetřování odložila. Bývalý ředitel Útvaru pro boj s organizovaným zločinem Jan Kubice tvrdí, že Mrázek byl zastřelen kvůli zákulisním tahanicím o ústecký podnik Setuza. Kriminalisté ale oznámili, že samotnou vraždu zorganizovali dva lidé. Jeden operaci připravil, druhý střílel. Jde o člena slovenského podsvětí a bývalého policistu z elitní jednotky. Oba shodou okolností v minulosti pro Františka Mrázka pracovali. K usvědčení vrahů i jejich objednavatelů to ale nestačí. Nezpochybnitelné důkazy, s nimiž by mohli jít k soudu, detektivové v rukou nemají. Oficiálně policie trvá na tom, že případ byl pro nedostatek důkazů odložen a o pachatelích proto nelze mluvit.

Případ vyšetřování smrti Františka Mrázka bude znovu obnoven pokud by se objevily nové informace. Podezření vůči konkrétním osobám policii přivedlo i na důvody, proč musel mafiánský šéf zemřít. Vraždu si objednali jeho blízcí obchodní partneři, důvodem byly právě neshody v byznysu. Policie původně prověřovala možnost, že Mrázkova smrt kvůli jeho nadstandardním kontaktům na představitele různých politických stran mohla souviset právě s politikou, to se ale nikdy neprokázalo.

I když by smrt Františka Mrázka nebyla nikdy veřejně osvětlena, už dnes je jisté, že se stala historickým mezníkem - jedna éra českého zločinu skončila. Podsvětí rekrutované z někdejších veksláků ztratilo vliv a symbolem změny se stala právě smrt kmotra Mrázka. Jeho post nekorunovaného šéfa mafie ani dva roky po jeho vraždě nikdo nepřevzal.

Roku 2011 začal režisér Petr Nikolaev natáčet film na motivy Mrázkova příběhu. Film byl nazván Příběh kmotra a do kin byl uveden 24. října 2013.