Jaroslav Hutka

Jaroslav Hutka začal vystupovat na konci šedesátých let společně s Vladimírem Veitem, tak tvořili duo Hutka a Veit. Vytvořil si ale vlastní program, ve kterém popularizoval moravské lidovky, čímž si získal širokou škálu posluchačů a následně byl mnohokrát vyhodnocen jako písničkář roku. Později založil folkové sdružení Šafrán, jehož byl také členem.

Toho času se stal i členem Charty 77, kterou založil tehdejší disident Václav Havel. V říjnu 1978 dokonce opustil tehdejší Československo a žil v Nizozemsku. To vše kvůli policejní šikaně a nesouhlasu s bývalým režimem. Po pádu komunismu se ale 26. listopadu 1989 vrátil a ještě toho dne si zazpíval na manifestaci Občanského fóra, které . Nesouhlasil s komunismem, ale ani s postkomunistickou demokracií, tu ostře a nahlas kritizoval.

Celý život se nebál říkat své názory na rovinu. To potvrdil i v písni, kde vykresluje národem oblíbeného Jaromíra Nohavicu jako "udavače z Těšína". Chtěl tak podle svých slov upozornit na fakt, že Nohavica koncem osmdesátých let donášel komunistické StB.

Hutka se k tomu vyjádřil následně takto:"V roce 1991 jsem se dozvěděl, že donášel komunistické státní bezpečnosti, a přestal jsem vyhledávat jeho společnost," vysvětlil písničkář a následně pak s úsměvem dodal: "Myslím si, že to k soudu nedojde, ale bylo by to veselé."

Nohavica, evidovaný od roku 1986 v seznamech StB pod krycím jménem Mirek, údajně udal publicistu Vladimíra Hanzela a svou přítelkyni Jarmilu Polákovou, kteří mu v únoru 1989 přinesli k podpisu petici za propuštění Václava Havla. Donášet měl i na Karla Kryla.