Fotogalerie 4 fotografie 0 videí

Vladimíra Dvořáková

Datum narození: 11. 2. 1957

Místo narození: Karlovy Vary

Profese: politoložka, pedagožka, spisovatelka, komentátorka

Znamení: Vodnář

Související celebrity

Kolega - Jakub Dürr

Kolega - Jakub Dürr
Kolega - Lukáš Jelínek

Kolega - Lukáš Jelínek
Kolega - Lukáš Valeš

Kolega - Lukáš Valeš
Kolega - Jan Kubáček

Kolega - Jan Kubáček

Životopis

Psycholožka Vladimíra Dvořáková, někdejší členka KSČ, byla vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze a předsedkyní Akreditační komise ČR.

Po maturitě Vladimíra Dvořáková, tehdy ještě pod rodným jménem Vladimíra Pešková, absolvovala kombinaci oborů ruština a historie na Filozofické fakultě UK v Praze. V letech 1981 až 1990 pracovala v Orientálním ústavu České akademie věd.

VLADIMÍRA DVOŘÁKOVÁ NA REFLEX.CZ

Někdejší členka KSČ Vladimíra Dvořáková po Sametové revoluci dva roky působila v Kabinetu politologie Ústavu státu a práva ČSAV. V roce 1994 nastoupila na Katedru politologie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze, které v letech 2002 až 2014 šéfovala.

Dvořáková dostala Cenu F. Kriegla

Kromě toho byla Vladimíra Dvořáková mj. redaktorkou a posléze šéfredaktorkou časopisu Politologická revue, šéfkou časopisu Současná Evropa a Česká republika a v letech 2006 až 2016 předsedkyní Akreditační komise ČR, jejímž posláním je péče o kvalitu vysokoškolského vzdělávání.

V roce 2012 Vladimíra Dvořáková obdržela Cenu Františka Kriegla, udělovanou Nadací Charty 77, za příkladné občanské postoje a občanskou statečnost zejména právě ve funkci předsedkyně Akreditační komise ČR.

Dvořáková kritizovala rychlostudium

Do povědomí širší veřejnosti se Vladimíra Dvořáková dostala především svým nekompromisním postojem v kauze rychlostudentů Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, za což čelila žalobám. Jedno z řízení bylo zastaveno, v druhém soud žalobu smetl ze stolu.

O VLADIMÍŘE DVOŘÁKOVÉ ČTĚTE ZDE>>

Z literární činnosti Vladimíry Dvořákové jmenujme např. publikace Nikaragujská politika (1990), Staré struktury a lustrace v novodobých dějinách (1992), jejímž jedním ze spoluautorů byl Miloslav Ransdorf, dále pak Spojené státy americké - společnost a politika (2002) nebo Rozkládání státu (2012).