Životopis

Karel Randák vystudoval Fakultu tělesné výchovy UK v Praze a po jejím absolvování se stal vojákem z povolání. Po sametové revoluci se stal zpravodajským důstojníkem kontrarozvědky a zaměřoval se na ekonomické kauzy a boj proti organizovanému zločinu. V roce 2004 se stal ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky. Z této funkce byl po nástupu Mirka Topolánka do čela české vlády odvolán tehdejším ministrem vnitra Ivanem Langerem, se kterým se dostal do ostrého sporu díky názoru, že Česko nemá systém boje proti terorizmu.

V roce 2011 se Karel Randák stal členem správní rady Nadačního fondu proti korupci. Spolu se známějšími tvářemi projektu Janem Krausem a Karlem Janečkem se rozhodli pročistit český veřejný prostor, začít otevřeně pojmenovávat korupční jednání a jmenovitě na něj poukazovat.

Karel Randák buď prokazatelně nebo zákulisně stál v pozadí velkých kauz, které ovlivňovaly nejvyšší patra české politiky. V roce 2008, krátce před volbou prezidenta, stál dle názoru tehdejšího premiéra Mirka Topolánka za zorganizováním cíleného úniku záznamu schůzky z hotelu Savoy mezi kancléřem tehdejšího prezidenta Václava Klause a lobbisty Miroslava Šloufa.

V létě 2009 se v médiích objevily fotografie setkání tehdejšího premiéra Mirka Topolánka, jeho pravé ruky Marka Dalíka s výkvětem „pražské smetánky“ v toskánském letovisku Monte Argentario.  Na fotografiích, za jejichž pořízením a předáním médií stál prý Karel Randák, byli vedle známých lobbistů i např. bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček a bývalý ředitel ČEZ Martin Roman. Setkání, jehož dokumentace díky probíhajícím velkým státním zakázkám byla účastníkům krajně nepříjemná, bylo počátkem nesnášenlivosti mezi Karlem Randákem a velkými jmény české politiky i jejího zákulisí.

Dalším, kdo stojí na druhé straně barikády proti Karlu Randákovi, je i pražský podnikatel se sídlem v Monaku Ivo Rittig. Toho Randák spojil s kauzou Dopravního podniku a předraženého systému jízdenek. Upozornil také na advokátní kancelář MSB Legal, ve spolupráci se kterou Ivo Rittig své komplikované a i pro laiky ne úplně košer obchodní případy organizoval.

Dalším z premiérů, který Karla Randáka zřejmě domů na večeři nepozve, je i Petr Nečas. Karel Randák totiž zveřejnil informaci o odměnách jeho sekretářky, které jindy klidného premiéra rozběsnily do běla. Zřejmě nešlo pouze o nad poměry vysokou výši odměn, ale spíše o otevření otázky mimopracovního vztahu ženatého premiéra a jeho sekretářky Jany Nagyové, která si nechala říkat mnohem delšími tituly. Dlouhodobě popíraný vztah vyvrcholil, po rezignaci premiéra a uvěznění jeho sekretářky v jiné kauze, jejich svatbou.  

Naopak nablízko je Karel Randák bývalému pražskému primátorovi Bohuslavu Svobodovi, kterému dělal poradce. V době jejich spolupráce byla otevřena i otázka nejasného odtoku velkých částek peněz z pražské nemocnice Na Homolce. Dalším, komu je nakloněn, je i bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Karel Randák je spojován také např. s aférou vydírání a hrozbou kompromitování bývalé první dámy Lívie Klausové, kdy sliboval - za astronomickou částku - zařídit zničení kompromitujících materiálů. On i jeho tým prý ke své práci používá odposlechy telefonů i místností, nabourávání emailových schránek, zcizování firemních dat, sledování osob i jejich rodinných příslušníků apod. Tyto informace pak předávají do rukou konkurence nebo novinářům s cílem diskreditace.

Karel Randák je nadšeným cyklistou, který se dostal až do reprezentace a je dvojnásobným mistrem republiky. Kromě toho také v roce 2012 kandidoval na prezidenta ČR.