Životopis

“Smích je kořením života a dokud se člověk dovede smát, je živ. Až se začnou všichni lidé na sebe usmívat a přestanou si kopat jámy, pak bude na světě blaze.”

Poslední roky života se Oldřich Nový skrýval před světem ve svém pražském bytě. Nedokázal unést, že se jeho tvář a tělo proměnily ve víru času. Chtěl být před svými divadelními ale hlavně filmovými fanoušky stále ten idol ženských srdcí jako v období jeho největší slávy. Návštěvy přijímal jen zřídka kdy, ale když na začátku roku 1983 točil v hlavním městě Miloš Forman film Amadeus, přivítal známého režiséra, dobrého kamaráda s otevřenou náručí. Miloš Forman byl poslední, kdo slavného elegána Oldřicha Nového viděl živého. Pět dní nato - 15. března 1983 nalezli Oldřicha Nového v bezvědomí - osamoceného, oživovací pokusy zdravotníků selhaly. V jeho legendárním bytě v pražské Maiselově ulici dnes žije herec Jiří Bartoška.

Oldřich Albín Nový se narodil - 7. srpna 1899 - v období vlády posledních rakousko - uherských panovníků. Jeho paměť zaznamenala jak dvě světové války, tak i socialistickou éru u nás. Oldřichův čas však naplňovalo od samého dětství divadlo a již v roce ukončení první velké války získal díky svému příteli Sašovi Rašilovi - děda nynějšího známého herce Sašy Rašilova - první placené angažmá ve zpěvní síni U labutě. Zde se setkal s velikány kabaretního umění mimo jiné i s jedním z nejznámějších umělců černobílé éry Vlastou Burianem.

V Praze, kam se na počátku třicátých let nastěhoval, se Oldřich Nový usadil v Novém divadle. Začátky byly těžké. Divadlo bylo skoro rujnou, nemělo peníze a lidé neměli v inscenace důvěru. Návštěvnosti nepřispěl ani fakt, že se divadlo nacházelo v blízkosti slavného Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha a téměř na dohled od od Divadla Vlasty Buriana. Coby vlastník a ředitel ale nakonec divadlo v očích všech pozvedl, jak svým přístupem k profesní morálce, tak výběrem samotných her. Kritika Oldřicha Nového a jeho Nové divadlo obvykle vyzdvihovala za režijní přístup, vtip, originalitu, nápaditost, herectví a přínos české kultuře.

Do podvědomí lidí se ale více než svou režijní a divadelní kariérou, zapsal filmovými rolemi. Ve filmech Kristián, Hotel Modrá hvězda, Eva tropí hlouposti a v mnohých dalších vždy vystupoval jako prvorepublikový elegán, zábavný společník a šarmantní muž.

I přesto že ve svých filmových rolích ztvárňoval milovníka žen, v osobní životě byl celý život věrný jediné ženě. V roce 1936 se oženil s dlouholetou partnerkou Alicí Wienerovou. Společné štěstí manželů Nových ale netrvalo dlouho. Během okupace nacisty byla Alice Nová, židovka, perzekuována a jelikož se samotný Nový se svou milovanou ženou rozhodl nerozvést, oba dva byli v roce 1944 převezeni do koncentračního tábora. Jako kdyby se Oldřichu Novému osud mstil za jeho nevídaně úspěšný profesního života. Potomky nezplodil, jediná jeho dcera Jana byla adoptovaná.

Po skončení války se Oldřich Nový snažil vrátit ke své filmové práci, ale komunistický systém si žádal jiné umělce. Proto se opět vrátil ke svému milovanému divadlu. Teprve v období zpopularizování televize si mohl znovu zahrát před kamerami. Jedna z jeho posledních rolí byla postava účetního Jana Konička v rodinném seriálu Taková normální rodinka. Zde hrál po boku například Jiřiny Bohdalové nebo Jaromíra Hanzlíka.