Fotogalerie 29 fotografií 0 videí

Vlasta Chramostová

Datum narození: 17. 11. 1926

Datum úmrtí: 6. 10. 2019

Místo narození: Brno

Profese: herečka, signatářky Charty 77

Znamení: Štír

Související celebrity

Kolega - Rudolf Hrušínský st.

Kolega - Rudolf Hrušínský st.
Exmanžel - Stanislav Milota

Exmanžel - Stanislav Milota
Kolega - Alexandr Postler starší

Kolega - Alexandr Postler starší
Kolega - Juraj Herz

Kolega - Juraj Herz
Kolega - Drahoslav Makovička

Kolega - Drahoslav Makovička
Kolegyně - Renata Olárová

Kolegyně - Renata Olárová
Kolega - Václav Kotva

Kolega - Václav Kotva
Kolegyně - Zdenka Procházková

Kolegyně - Zdenka Procházková
Kolega - Václav Havel

Kolega - Václav Havel

Životopis

Vlasta Chramostová, signatářka Charty 77, se stala symbolem odboje proti komunistické totalitě a normalizaci, které jí vzaly 20 let herecké kariéry.

Vlasta Chramostová se narodila příznačného 17. listopadu, a to v roce 1926 v Brně. Vyrůstala v obci Skryje, jíž zničila stavba atomové elektrárny Dukovany. V Brně vystudovala konzervatoř a začala hereckou divadelní dráhu.

VLASTA CHRAMOSTOVÁ PŘIŠLA O SYNA I O DIVADLO

Chramostová excelovala Na Vinohradech

Po válce tak jako jiní uvěřila zářným zítřkům, dříve než jiní ovšem iluzi Vlasta Chramostová prohlédla. I tak se debut před kamerou v roce 1949 odehrál v budovatelském filmu Velká příležitost.

Excelovala v divadle, a to do roku 1970 na prknech Divadla na Vinohradech, třeba jako Anna Karenina. Pak hrála ještě dva roky v Divadle Za branou, v němž režíroval Otomar Krejča. Do roku 1972, do nástupu tuhé normalizace, byla Vlasta Chramostová vyhledávanou filmovou herečkou, stačí zmínit režiséra Vojtěcha Jasného a komedii Až přijde kocour z roku 1963.

Jako filmová manželka Rudolfa Hrušínského byla v roce 1968 hlavní postavou Spalovače mrtvol podle románu Ladislava Fuchse, v režii Juraje Herze. Za kamerou stál Stanislav Milota, pozdější manžel Vlasty Chramostové.

Po revoluci Chramostová hrála v ND

S normalizací po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se Vlasta Chramostová nesmířila. Projevilo se to v divadle i ve filmu, po podpisu Charty 77 musela zcela opustit jeviště i plátno. Vypořádala se s tím slavnými bytovými divadly, které pořádala se svým druhým mužem, kameramanem Stanislavem Milotou.

Prvním byl v 50. letech 20. století ředitel brněnského rozhlasu Bohumil Pavlinec, s nímž se Vlasta Chramostová brzy rozvedla.

Po změně poměrů se v roce 1991 stala členkou souboru Činohry Národního divadla. V 90. letech 20. století byla Vlasta Chramostová za dva filmy nominována na Českého lva. Šlo o snímky Jak zabít Sekala v režii Vladimíra Michálka a Kuře melancholik režírované Jaroslavem Brabcem. Na křišťálovou sošku však nedosáhla.

Chramostová dostala od Havla Řád TGM

Z rukou tehdejšího prezidenta Václava Havla Vlasta Chramostová dostala v roce 1998 Řád T. G. Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

O VLASTĚ CHRAMOSTOVÉ ČTĚTE ZDE>>

Vlasta Chramostová napsala a vydala své paměti. Ještě v 87 letech hrála v seriálu České televize První republika. Nechyběla ani v Odcházení Václava Havla.

Emeritní členka Národního divadla Vlasta Chramostová zemřela 6. října 2019 v nedožitých 93 letech.