Olga Havlová

Olga Havlová pocházela z chudé dělnické rodiny a vyrůstala na pražském Žižkově. Vyučila se v továrně podnikatele Tomáše Bati, kde pracovala až do šestnácti let. Tehdy přišla o čtyři prsty levé ruky, když se snažila opravit zaseklý lis. Po krátké době se stala uvaděčkou v Divadle Na zábradlí, kde působil i její budoucí manžel Václav Havel.

Pro Havla byla Olga Havlovávelkou oporou. Její existence ho držela nad vodou v nejtěžších chvílích života. A nebylo jich málo. Oba byli totiž proti komunistickému režimu, který sledoval každý jejich pohyb. O to víc, když založili Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Olga Havlová krom toho samizdatově vydávala Edici Expedici nebo časopis O divadle.

V roce 1990 vytvořila Olga Havlová spolu s několika svými přáteli nadaci Výbor dobré vůle. O dva roky později ji spojila s Nadací Olgy Havlové. Jejím smyslem bylo pomáhat lidem se zdravotním postižením. Za tuto práci získala Olga Havlová několik ocenění. Stala se českou a norskou Ženou roku a rok po své smrti jí byl propůjčen Řád Tomáše Garriguea Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. Zemřela na rakovinu v roce 1996.

Olga Havlová ráda tančila, hrála ping-pong nebo skládala puzzle. Oblíbenou becherovku si dávala v pět odpoledne. Byla rázná a jen tak něco ji nerozhodilo. Možná proto je po ní pojmenováno ostravské gymnázium nebo ulice na Žižkově.