Životopis

Fero Fenič, občanským jménem František Fenič, vyrostl na východním Slovensku v rodině zemědělců jako nejmladší z pěti dětí. Jeho táta měl slabost pro alkohol a cigarety, což způsobilo, že Fero Fenič je nekuřák a alkoholu taktéž neholduje. Na obranu svého táty podotkl, že na tak malé vesničce jako Nižná Šebastová se ani nic jiného, než trávit čas vysedáváním po hospodách, dělat nedalo.

FERO FENIČ V REFLEXU O VĚŘE CHYTILOVÉ

Po střední škole Fero Fenič začal studovat žurnalistiku na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Po třech letech se ale přihlásil na obor dokumentární tvorba na FAMU. Již jeho školní práce byly oceňovány na významných studentských filmových festivalech. Získal roční stipendium na římské Centro sperimentale di cinematografia (1977).

Jeho profesionální debut Diadém (1979) byl oceněn jako nejlepší dokument roku. Snímek Tam a späť (1980), který se do kin dostal až po Sametové revoluci, byl v roce 1990 oceněn jako nejlepší dokument let 1969 až 1989 mezi zakázanými filmy. Fero Fenič založil úspěšné televízní projekty, jako jsou GEN, Česká soda, Cestománie či Genus. 

Ve svých dokumetech se Fero Fenič nevyhýbal ani kontroverzním tématům, a když spolupracoval se slovenským filmovým studiem na bratislavské Kolibě, propustili ho pro „politickou nespolehlivost a protisocialistické smýšlení“. Pak se v letech 1985 až 1989 živil jako průvodce cestovních kanceláři.

V letech 1990 až 1994 Fero Fenič  působil jako vedoucí pedagog na Katedře dokumentární tvorby FAMU, ale postupně v něm dozrálo rozhodnutí založit vlastní filmovou a televizní produkční společnost, v níž chtěl vytvořit základnu pro nezávislou dokumentární tvorbu. Nazval ji Febio (Feničův Biograf).

Roku 1993 začala společnost Febio pořádá filmový festival Febiofest, který se stal nejmasovější filmovou akci ve střední Evropě. Po dvaceti letech se však Fero Fenič rozhodl značku Febiofest prodat za 25 milionů korun společnosti Mezinárodní filmový festival Praha, nadále však zůstal jeho prezidentem.

Fero Fenič patřil mezi přátele a podporovatele prezidenta Václava Havla a byl jedním z iniciátorů petice o přejmenování letiště Ruzyně na Letiště Václava Havla, za což se mu od oponentů exprezidenta dostalo kritiky i plivanců na ulici.

O FERU FENIČOVI ČTĚTE ZDE>>

V roce 2009 sestavil Magazín Colour Planet žebříček 15 nejvlivnejších homosexuálů v oblasti českých médií, politiky, kultury a byznysu. Fero Fenič v něm obsadil třetí místo, a po Jiřím Hromadovi a Janisi Sidovském.

Fero Fenič v rámci své tvorby pravidelně podporuje čtyřprocentní minoritu, a to nejen sekcí Jiný břeh v rámci festivalu Febiofest, ale i televizním cyklem České milování. Účastní se také pochodu gayů a lesbiček Prague Pride, kvůli čemuž se dostal i do přestřelky s Václavem Klausem. Naznačil, že někdejší hlava státu se tváří jako konzervativec a staví se proti pochodu jen proto, že má jako nepřiznaný homosexuál mindrák.