Životopis

Po absolvování oboru knihovnictví a vědeckých informací Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Miroslav Sládek pracoval v Českém úřadu pro tisk a informace, což před Sametovou revolucí 1989 byl obávaný cenzurní orgán KSČ. Ihned po pádu totality se začal angažovat v politice.

MIROSLAV SLÁDEK A SKANDÁL PŘI VOLBÁCH

Již v prosinci 1989 okolo něj vznikla pražská skupina nazvaná Republikánská strana. 24. února 1990 se konal ustavující sjezd Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa (SPR-RSČ), jehož byl trvale předsedou. V roce 1992 Miroslav Sládek neúspěšně kandidoval na prezidenta ČSFR a roku 1993 na prezidenta ČR.

Ve volbách roku 1992 byl Miroslav Sládek za SPR-RSČ zvolen do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Uspěl i v roce 1996, poslanecký mandát zastával do předčasných voleb roku 1998. V 90. letech 20. století se profiloval jako stoupenec připojení Zakarpatské oblasti zpět k Československu, když na hradě v Mukačevu vztyčil českou vlajku.

Miroslav Sládek proslul jako kontroverzní politik; byl hlavním aktérem několika afér. V červnu 1991 vedl demonstraci republikánů k sídlu Československé televize v Praze, kde zazněly vulgární urážky Václava Havla, v roce 1993 napadl v kadeřnictví ženu. Za svůj projev k Česko-německé deklaraci v roce 1997 byl zbaven imunity a trestně stíhán, ale soud jej obžaloby zprostil.

V předčasných parlamentních volbách 1998 republikáni propadli. Počátkem 21. století SPR-RSČ postihly finanční problémy a byl na ni vyhlášen konkurz. Strana tehdy dočasně zanikla, a tak Miroslav Sládek roku 2001 založil jinou s názvem Republikáni Miroslava Sládka (RMS), která neuspěla ve volbách 2002, ani v boji o křesla v Evropském parlamentu.

Do povědomí veřejnosti se Miroslav Sládek znovu dostal roku 2003, kdy se stal starostou brněnské městské části Útěchov, v předčasných volbách 2004 však post neobhájil. Strana RMS zanikla v dubnu 2007 a již v květnu 2008 byla pro změnu obnovena SPR-RSČ, v jejímž čele opět stanul Miroslav Sládek, který byl dva roky nato společně s Martinem Smetanou podmíněně odsouzen za předlužení strany. Ta roku 2013 znovu zanikla; na návrh vlády ji rozpustil Nejvyšší správní soud.

Počátkem roku 2016 se Miroslav Sládek vrátil do politiky jako předseda SPR-RSČ 2016. V červenci téhož roku se strana přejmenovala na Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka.

V senátních volbách 2016 za ni kandidoval v obvodu č. 64 - Bruntál, ale nepostoupil ani do druhého kola. Stejně tak nepochodil v krajských volbách 2016. Miroslav Sládek však není z těch, kdo se vzdávají, a tak se opět stal jedním z kandidátů na funkci prezidenta. Neuspěl, ostatně stejně jako ve volbách do EP 2019.

Republikán Miroslav Sládek je autorem několika knih: ...A tak to vidím já (1992), Znamení doby (1994), To, co mám na mysli, je svoboda (1995), Právě Váš hlas rozhodne (1996) a Nikdy jsem Vám nelhal (1998).

O MIROSLAVU SLÁDKOVI ČTĚTE ZDE>>

Miroslav Sládek je ženatý. Jeho manželka Laura Sládková, rozená Laura Rajsiglová, se také angažovala ve vedoucích pozicích SPR-RSČ.