Usáma bin Ládin pocházel z prominentní arabské rodiny Ládinů. Během studia se stal členem Muslimského bratrstva. Jako svatý bojovník bojoval proti sovětské invazi do Afghanistánu. Podporoval své spolubojovníky finančně i materiálně. Po otci stavebním podnikatel zdědil značný majetek. V roce 1988 bin Ládin zakládá v Afghánistánu vlastní centrálu džihádů (svaté války) - ta nese název Al-Káida, a stává se postupně koordinačním centrem bin Ládinových teroristických aktivit rozšířených do celého světa.
V roce 1989 se Usáma bin Ládin vrací do rodné Saúdské Arábie, kde začíná opět pracovat v rodinném podniku, ve stejném roce je spáchán neznámými útočníky úspěšný atentát na Abdalláha Azzama dosavadního šéfa Al-Káidy. Bin Ládin se stane jeho nástupcem. Po přepadení Kuvajtu Irákem v roce 1990 Usáma bin Ládin navrhl Saúdské Arábii vytvoření dobrovolnické armády na její obranu. Saúdská vláda to však odmítla. Usáma a jeho přívrženci byli údajně šokování souhlasem vlády v Rijádu s rozmístěním amerických vojsk v zemi a začali zpochybňovat legitimitu saúdskoarabské královské rodiny jako strážců muslimských svatých měst Mekka a Medina. V roce 1991 byl ze Saúdské Arábie vypovězen za protivládní činnost. Přesunul se do Súdánu, kde podporoval místní islámskou vládu. V té době za své hlavní nepřátele začal považovat USA a saúdský režim. Jeho organizace Al-Káida začala navazovat těsnou spolupráci s řadou uskupení islámských fundamentalistů.
V té době začal považovat USA za svého největšího nepřítele. Jeho teroristická skupina se angažovala i v jugoslávské válce, nejdříve na straně Bosny. Později, ale vyzbrojovala i kosovskou armádu. V roce 1996 vyhlásil válku Spojeným státům americkým. Ve svém prohlášení apeloval na muslimy, aby se spojili ve válce proti USA a Izraeli. Je zodpovědný za útok na americkou ambasádu v Nairobi. Tyto útoky si vyžádaly 200 mrtvých a 1000 zraněných. Dne 4. listopadu byl Bin Ládin před soudem v New Yorku obžalován z šesti hrdelních zločinů v souvislosti s těmito útoky. Důkazy proti Bin Ládinovi obsahovaly soudní svědectví členů Al-Káidy a záznamy hovorů ze satelitního telefonu. Usáma bin Ládin se tak jako organizátor a zaštiťovatel celé akce dostal do seznamu nejhledanějších zločinců vedeného FBI.
Po útoku na budovy Světového obchodního centra a Pentagonu byl americkou vládou takřka okamžitě označen za hlavního organizátora útoků. Tím se stal nejhledanějším mužem světa. Vinu na útocích nejdříve ve svém prvním projevu odmítal. Později se, ale k útokům přiznal. Vyjádřil se ve smyslu, že všemocný Aláh zasáhl USA na jeho nejzranitelnějším místě na největších budovách. FBI jej dlouhodobě uváděl na seznamu nejhledanějších osob; na jeho dopadení vypsaly americké úřady odměnu 25 milionů dolarů, která byla v roce 2007 zvýšena na dvojnásobek. Podle oficiálního vyjádření FBI byly důkazy spojující Bin Ládina s útoky 11. září jasné a nevyvratitelné.
Do jeho dopadení a smrti v květnu 2011 nebylo místo jeho pobytu známo. Spekuluje se o afghánských nebo pakistánských horách. Bin Ládin byl dopaden speciální americkou jednotkou v blízkosti pakistánské vojenské akademie. Ukrýval se v rozlehlé rezidenci, kde bydlel i s jinými rodinami. K této rezidenci přivedl Američany kurýr, kterého bin Ládin často využíval. Na stopu tohoto muže přivedly CIA výpovědi několika vězňů v Guantánamu. Po jeho vystopování je dotyčný zavedl k této rezidenci, která byla sledována přes půl roku než došlo k akci. Samotná akce trvala 40 minut a nebyl při ní zraněn žádný americký voják. Smrt bin Ládina oznámil Barack Obama v živém vysílání televize CNN. Obama rozhodl, že fotografie mrtvého bin Ládina nebudou zveřejněny. Úmrtí svého vůdce potvrdila i Al-Káida o několik dní později. Podle muslimských zvyklostí byl pohřben do 24 hodin po smrti. Z obav, aby se z jeho hrobu nestalo poutní místo islámských radikálů, byl pohřben do Arabského moře.