Pavel Háša byl synem uměleckého podnikatele a finančního ředitele Osvobozeného divadla, ve kterém působila herecká dvojka Werich s Voskovcem. Pavel Háša nedokončil studium na Karlově univerzitě a odešel režírovat do zlínského Filmového studia Gottwaldov. Byl také u Krátkého filmu v Praze a deset let na volné noze. Pak pracoval v televizi a v dnešním Divadle Pod Palmovkou.
Mezi jeho nejznámější počiny patři divadelní Ostře sledované vlaky, Tři na lavičce, Bratři Karamazové, televizní Povídky malostranské, Pan Pickwick, Televarieté či dokumentární Lidice nebo Devět kapitol ze starého dějepisu.
Prvním celovečerním filmem byl Případ Daniela, který Pavel Háša natočil roku 1964. Šlo o rekonstrukci odhalení špionážní sítě Státní bezpečnosti. Sám na něj napsal scénář. Za snímek Svědkové obžaloby si zase odvezl v roce 1975 Stříbrnou nymfu z Mezinárodního televizního festivalu v Monte Carlu.
Pavel Háša se dvakrát oženil. První manželkou byla herečka Emma Černá, tou druhou divadelní a filmová diva Květa Fialová, která si zahrála i v některých jeho snímcích. Posledních deset let života trpěl Háša Alzheimerovou chorobou. Dožil se osmdesáti let.