Vystudovala uměleckoprůmyslovou školu sklářskou. Na vysoké škole brousila zkušenosti v ateliéru předního českého skláře Stanislava Libenského. Poté přestoupila Blanka Matragi na oděvní výtvarnictví. První úspěch přišel v roce 1976, kdy vyhrála soutěž Mladý oděvní tvůrce v Liberci. Díky tomu mohla šít pro zpěvačky Lenku Filipovou nebo Hanu Zagorovou.
Makram Matragi ji poznal na tramvajové zastávce. V roce 1979 se vzali. O rok později vyrazili do Libanonu, kde žijí dodnes. Začátky tam neměla Blanka Matragi jednoduché. Městem zmítala občanská válka, kvůli které jí ztichla múza na pět měsíců. Do jejího salónu jednou vletěl i granát. Zničil půlku místnosti.
Její ručně šité a vyšívané róby si poté oblíbila tamní smetánka. V žádném šatníku princezen jako by nemohla chybět její umělecká mozaika korálků, kamínků i perel. Několikrát byla tato díla k vidění na pražských módních přehlídkách. Blanka Matragi navrhla i uniformy pro policejní a vojenské složky Spojených arabských emirátů.
V roce 2002 získala návrhářka Blanka Matragi cenu Salvadora Dalího. Následovala cena Františka Kupky nebo titul Významná česká žena ve světě. Její autobiografie Blanka Matragi se stala českým bestsellerem. Druhá kniha Jedu dál jí vyšla v roce 2011. Kromě šatů navrhuje i šperky nebo porcelánové soupravy.
S manželem Makramem Matragi žijí v relaxačním středisku Aquamarina nedaleko Bejrútu, kde kotví i jejich jachta Blanka.