Životopis

Ivan Roubal vystudoval zemědělskou školu a poté pracoval u ČSD jako strojvůdce či topič. Před revolucí působil v náboženském společenství Svědků Jehovových. Byl to na doživotí odsouzený sériový vrah, který navíc své oběti okrádal. Ivan Roubal se chytře zbavoval těl svých obětí tak, že po jejich nalezení bylo velice složité přijít na příčinu smrti.

První Roubalovou obětí byl František Heppner, který zmizel v roce 1991 spolu se svou ruskou přítelkyní. Snad by se na vraha nikdy nepřišlo, kdyby ovšem Ivan Roubal nezačal používat Heppnerovo auto a nezačal prodávat jejich nábytek. Jednomu ze svých synů se měl přiznat, že oba zabil a těla hodil prasatům. Tato metoda zbavení se těl byla následně použita i ve filmu. Syn u soudu ale tuto skutečnost popřel.

Ivan Roubal se chytře zbavil i své další oběti. Tělo taxikáře Strnada bylo nalezeno až rok po jeho zmizení v septiku jednoho domu. Tělo bylo v rozkladu a nedala se tak zjistit příčina smrti. I v tomto případě začal Ivan Roubal používat vůz své oběti, čímž se hned dostal mezi hlavní podezřelé. V prosinci 1992 zmizel prodejce bižuterie Václav Horký. Roubal používal jeho vůz a pokusil se prodat jeho dům. Tělo nebylo nikdy nalezeno. Horký byl prohlášen za mrtvého o tři roky později. Přes inzerát se Roubal seznámil se svou další obětí Josefem Suchánkem. Zabil ho a tělo hodil do rybníka. Našlo se až o půl roku později při vypouštění. Dne 12. listopadu 1993 byl ve svém bytě v Letňanech nalezen mrtvý Václav Dlouhý. Byl svázán a kolem krku měl utaženou smyčku. Byt byl opět vykraden. V roce 1994 provedl Roubal poslední vraždy. V autopůjčovně ZAPAP spoutal majitele firmy Petra Kudrnu a Petra Magdolena i náhodného návštěvníka Jiřího Semeráda. Všechny svázal do kozelce a nohy jim přivázal kolem krku. Kancelář poté vykradl a zmizel. Kudrna a Magdolen se vahou vlastních nohou uškrtili, Semerádovi se však podařilo ze spoutání vyprostit a zavolat policii. 30. března byl Roubal zatčen.

Roubal jakoukoli vinu popíral, soud ho však uznal vinným z vražd Petra Kudrny a Petera Magdolena, za což byl roku 1999 odsouzen na 22 let vězení. Posléze byl za vraždy Josefa Suchánka, Vladimíra Strnada a Václava Dlouhého odsouzen na doživotí. Za smrt Františka Heppnera, jeho přítelkyně a Václava Horkého odsouzen nebyl kvůli důkazní nouzi. Na výšši trestu by to ale nemělo žádný vliv.

Čas ve vězení si odsouzený vrah krátil různými stížnostmi. Zažaloval například VZP za to, že mu odmítla poskytnout punčochy na křečové žíly. Obvinil také vězeňskou službu, která mu údajně špatným léčením zhoršila zdravotní stav. Ivan Roubal také během svého procesu několikrát obvinil justici v čele s tehdejší ministryní spravedlnosti Vlastou Parkanovou ze spiknutí. Psychiatři zjistili, že Roubalovo IQ má hodnotu 112. Zemřel v jedné z nejstřeženějších českých věznic v Karviné ve věku 64 let.