Saddám Husajn se narodil v rodině chudých rolníků v iráckém Tikritu. Jeho otec zemřel krátce po narození syna a tak malý Saddám neměl lehké dětství. Jeho rodina byla velmi chudá. I přes to, ale Sadám získal v Tirkitu základní vzdělání a odešel do Bagdádu. Tam vstoupil do strany Bass, která se mu zalíbila pro své revoluční myšlenky. V roce 1959 dostal za úkol odstranit tehdejšího iránského premiéra. Atentát se, ale nezdařil a tak byl Sadám uvězněn a odsouzen k trestu smrti. Podařilo se mu, ale utéci do Egypta. Tam začal studovat práva. Studium, ale nedokončil, protože se vrátil do Íráku, kde jeho strana Bass získávala stále větší moc.
Sadám se postavil do jejího čela. V roce 1964 byl, ale znovu zatčen, aby se mu tři roky na to podařilo znovu utéct. V roce 1968 už řídil revoluci proti prezidentovi Arifovi, který byl donucen uprchnout ze země.
Husajn si šel tvrdě za svým a za nedlouho se stal premiérem. Ve stejném roce dokončil i studia práv. Jako premiér se snažil zlepšit především ekonomické podmínky v Iráku. Proto došlo v roce 1973 ke znárodnění ropných společností na území Iráku. Získané peníze byly užity na stavbu nemocnic, univerzit a zlepšení životních podmínek Iráčanů.
V roce 1979 abdikoval prezident al-Bakar a Husajn jeho funkci přebral. Jako prezident posiloval moc tajné policie. Napadl také sousední Írán, ale invaze neměla takový efekt, jaký si představoval. Když válka za deset let skončila, byl Irák vysoce zadlužen. I to byl jeden z důvodů, proč v září 1990 napadl sousední Kuvajt, zemi bohatou na ropu. Saddám celou akci prezentoval jako historické sjednocení dvou zemí, které byly od sebe odděleny koloniálními mocnostmi.
Spojené státy a jejich spojenci však byly jiného názoru a během šesti týdnů na počátku roku 1991 smetly irácký odpor. Země doplatila na válku v Perském zálivu ještě hůře, než na válku předchozí. Země se ocitla v izolaci. OSN vyhlásila pro Irák akci „Oil for Food“ (Ropa za jídlo), který měl za ropu vyvezenou z Iráku poskytovat obyvatelům základní životní potřeby. Husajn plán nejprve odmítl, ale na konci devadesátých let mu nezbylo než ho přijmout, protože situace v zemi byla zoufalá.
Po americké invazi roku 2003, byl Sadám dopaden a zpovídal se před soudem za zločiny genocidy, vraždy a týrání. Byl odsouzen k trestu smrti. 30. prosince 2006 byl oběšen. O den později byl pohřben v rodném Tikritu.
Saddám byl ženatý, jeho žena Sajida (měl ještě tři další manželky) mu porodila pět dětí. Dva synové, Udaj a Kusaj zastávali vysoké posty v irácké administrativě. Oba byli při americké invazi zabiti.