Henrymu byl předurčen od mládí jiný osud. Narodil se do farmářské rodiny, kde pomáhal hospodařit a měl na statku zůstat celý život. Ve svých třinácti letech se rozhodl, že tomu bude jinak a raději než na poli trávil čas v garáži s technikou. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. V patnácti letech sestavil svůj první velký stroj, a to parní pístový motor.
O rok později odjel do Detroitu, stal se zámečnickým učněm a po ukončení studia nastoupil do společnosti Westinghouse jako opravář parních strojů. Ve volném čase se dále věnoval technice a od páry přešel k návrhům benzínového motoru. V svých osmadvaceti letech nastoupil v Edisonově osvětlovací společnosti, kde to po dvou letech dotáhl až na hlavního inženýra.
V roce 1886 Karl Benz dostal patent na první vozidlo s plynovým pohonem. Téměř hned ho následoval Daimler. Po krátké době oba přešli k benzínovému palivu. Henry Ford usilovně dělal na automobilu až v roce 1896 vyjel z dílny ve svém prvním voze, rychlostí kolem 30 kilometrů za hodinu.
V roce 1899 Henry Ford založil firmu Detroit Automobile Company, ta po roce zkrachovala bez jediného vyrobeného funkčního vozu. Henryho vypudili a přejmenovali se na Cadillac Motor Car Comapny.
Do obchodního světa mu otevřel dveře vyhraný závod s vlastní čtyřkolkou, pořádaný Alexandrem Wintonem. V roce 1903 jde znovu do založení společnosti tentokrát s názvem Ford Motor Comapany. Společnost vypustila na silnice během roku 1700 aut. O sedm let později jako první použili pásovou výrobu při výrobě automobilů. Mnozí nazývají období této ekonomické a sociální historie jako “Fordismus“.
Henry Ford se zajímal také o politiku, spolupracoval s německými nacisty a hlásil se k antisemitismu. Ve svých dvanácti letech dokonce sepsal knihu Mezinárodní Žid: Světový problém. Dodával hitlerově armádě nejdříve jen nákladní vozy. Po vstupu USA do války se zapojil naplno a zaháji výrobu bombardérů B-24.
V roce 1945 předal podnik svému vnukovi Henrymu Fordovi mladšímu, který podnik dostal na pokraj bankrotu, ale nakonec se zachránil.