Jiří Voskovec, vlastním jménem Jiří Wachsmann, se narodil 19. června 1905 na Sázavě. Vystudoval gymnázium v Praze a po maturitě byl přijat na Carnatovo lyceum ve francouzském Dijonu. Zde se poprvé setkal s avantgardním divadlem a technikou zapojení cirkusových prvků do dramatu. Po návratu do Československa v roce 1924 sepsal článek o futurismu, který se stal prvním na českém literárním trhu. Umístil se, i coby básník, ve Druhém sborníku Umělecké besedy.
V roce 1926 začal profesně tvořit s životním kolegou Janem Werichem, se kterým založil Osvobozené divadlo. Společně s Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem sepsal mnoho divadelních her (West Pocket Revue, Kat a blázen, Těžká Barbora atd.) a písní. V Osvobozeném divadle uváděli tyto hry, až do roku 1938, kdy divadlo kvůli politickým důvodům museli zavřít.
Na začátku roku 1939 emigroval Jiří Voskovec do USA, kde se věnoval herecké profesi.
Do Československa se opět vrátil v roce 1946, aby po dvou letech, kdy se pokoušel s Janem Werichem obnovit Osvobozené divadlo, emigroval podruhé. Do roku 1950 žil ve Francii, poté se znovu odstěhoval do USA, kde byl podezříván ze sympatií ke komunismu. Jeho filmy z 30. let byly mnohými chápány jako propagace komunismu.
I přesto, že Jiří Voskovec žil většinu života v USA, kde také zemřel, stále se cítil být Čechem a jeho nejvýznamnější umělecká tvorba je z doby, kdy žil v Československu. Byl členem uměleckého spolku Devětsil, publikoval dadaistické, poetické a obrazové básně a psal mnoho článků do avantgardních časopisů. S Janem Werichem si dopisoval a kamarádil až do konce svého života a jejich společná korespondence se považuje za důležitý záznam jejich společného vztahu.
Během let strávených v USA hrál Jiří Voskovec i na Broadwayi, ztvárnil například prvního Hamleta ve filmu nebo dokonce Alberta Einsteina. Poslední rok svého života prožil v Kalifornii, kde prodělal protirakovinnou léčbu, ale nakonec zemřel 1. července 1981 právě v Kalifornii na infarkt. V České republice můžeme navštívit jeho a Werichův náhrobek na pražském hřbitově v Olšanech.
Jiřího Voskovce a Jana Wericha si v roce 2015 připomínáme inscenací Divadla Na zábradlí, která čerpá z korespondence těchto dvou velkých umělců.