Syn bývalého norského diplomata Jense Breivika a zdravotní sestry Wenche Behringové působil na první pohled jako obyčejný chlapec. Od roku 1980, kdy se zvazek jeho rodičů rozpadl, žil pouze s matkou. Údajně se o politiku vůbec nezajímal. První zlom nastal až v šestnácti letech, kdy se přidal k mládežnické organizaci norské pravicové Pokrokové strany. Jeho názory se začaly radikalizovat. Postupem času kontaktoval ultrapravicové strany po celé Evropě, včetně srbských radikálů. Běloruský disident tvrdí, že Anders Breivik prošel i výcvikovým táborem.
Breivik celou hrůzu odstartoval mohutnou explozí ve vládní části v Oslu, kde nastražil bombu. Na ostrově Utoya bezhlavě střílel do dětí a mladých lidí. Zhruba 90 minut před masakrem rozeslal na 1003 mailových adres dokument 2083: European Declaration of Independence. Mezi obeslanými byli i čeští uživatelé. Anders Behring Breivik v manifestu kritizuje hlavně politiky členských zemí Evropské unie. Muslimy vnímá jako nástroj ke zničení evropských tradic a kultur.
Norští psychiatři se zprvu domnívali, že Breivik trpí paranoidní schizofrenií. To Breivik popíral. Soud se snažil přesvědčit, že je duševně naprosto v pořádku. Až v dubnu 2012 Agnar Aspass a Terje Torrisen zpochybnili původní diagnózu a Andrese Breivika označili jako nepříčetného. Tudíž mohl nést trestní odpovědnost.
Anders Behring Breivik byl odsouzen za vraždu a terorismus 24. srpna 2012. Trest s odnětím svobody 21 let si odpykává ve věznici Ila v Norsku. Po vynesení rozsudku prohlásil, že neuznává legitimitu soudu, tudíž se nebude odvolávat.