Za snímek v režii Lászla Nemese Saulův syn (2015) byl maďarský básník a neherec (jak o sobě sám říká) Géza Röhrig nominován na Cenu Národní společnosti filmových kritiků pro nejlepšího herce. Dějištěm dramatického příběhu je vyhlazovací tábor v Osvětimi. Pojednává o Saulu Auslanderovi, maďarském Židovi a příslušníkovi tzv. Sonderkommanda, jehož členové byli od ostatních osvětimských vězňů zpravidla izolováni a měli na starosti ty nejstrašnější práce. Saul mezi zavražděnými najde svého nevlastního syna a rozhodne se jej za každou cenu důstojně pohřbít. Film je ojedinělý v tom, že jako první předvádí chaos, jaký v Osvětimi údajně panoval a skutečnost, že chod továrny na smrt udržovali sami vězni. Snímek získal Velkou cenu na filmovém festivalu v roce 2015 v Cannes, Zlatý glóbus a posléze i Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Saulův syn je jak hereckým debutem Gézy Röhriga, tak Lászla Nemese, který se ujal režie a podílel se na scénáři.
ROZHOVOR S CHARIZMATICKÝM GÉZOU ČTĚTE ZDE
Géza Röhrig neměl nijak radostné dětství. Matka opustila rodinu poté, co se narodil, a otec zemřel, když mu byly čtyři roky, takže vyrůstal v pěstounské péči. V roce 1980 se stal frontmanem undergroundové hudební kapely Huckleberry (také známé jako HuckRebelly), jejíž tvorba byla trnem v oku komunistickým úřadům. Na univerzitě studoval maďarský a polský jazyk a později filmovou tvorbu. Jeho sbírky ani próza prozatím v Česku nejsou příliš známé.
Od roku 2000 Géza Röhrig žije v Bronxu v New Yorku, kde učí v mateřské škole.
Rodák z Budapešti Géza Röhrig byl dvakrát ženatý a má čtyři děti.