Životopis

Dcera bankovního úředníka a zubařky Olga Hepnarová v dětství nikterak nevybočovala, ale postupně se u ní začaly vyskytovat psychické potíže, které se projevovaly neschopností kontaktu s lidmi. Takže záhy skončila na psychiatrii. Během dospívání bojovala se svou nejasnou sexualitou.

JÁ, OLGA HEPNAROVÁ

Olga Hepnarová usmrtila osm lidí

Věřila, že se jí všichni lidé snaží ublížit, a tak začala plánovat pomstu na společnosti. Dopoledne kritického dne, 10. července 1973, Olga Hepnarová úspěšně absolvovala zkušební jízdu, a mohla si tak vypůjčit náklaďák. Kolem poledne zaslala téměř totožné dopisy do redakcí Svobodného slova a Mladého světa, v nichž popsala důvody svého plánovaného činu.

V 13.30 vozem Praga RN Olga Hepnarová najela do skupiny asi třiceti nic netušících lidí na tramvajové zastávce Strossmayerovo náměstí v dnešní ulici Milady Horákové v Praze. Podle její pozdější výpovědi dokonce při prvním průjezdu kolem nástupiště svůj čin o několik minut odložila, protože na stanici zrovna zastavila tramvaj a mnoho lidí nastoupilo, čímž se snížil počet potenciálních obětí. Při masakru zahynulo celkem osm lidí (tři na místě, tři téhož dne a další dva na následky zranění později). Dalších šest lidí bylo zraněno těžce a šest lehce.

Vražedkyně litovala, že obětí není víc

Sama zjevně počítala s dopadením. Do vozu si Olga Hepnarová sbalila oblečení a cigarety, aby ve vězení měla vše potřebné. Svůj zločin nikterak nepopírala; naopak se k němu hrdě hlásila. Litovala jen toho, že obětí není víc a že mezi nimi nejsou její rodiče.

Ačkoliv obhajoba byla postavena na počínající schizofrenii, ona sama s obhájcem odmítala spolupracovat, veškeré pochybnosti o svém duševním zdraví popírala, což nakonec potvrdily i znalecké posudky. Dne 6. dubna 1974 uznal Městský soud v Praze Olgu Hepnarovou vinnou z trestného činu vraždy a vynesl rozsudek: trest smrti. Odsouzená verdikt přijala bez emocí.

Olga Hepnarová byla oběšena

12. března 1975 byla Olga Hepnarová v pankrácké věznici v Praze popravena oběšením. Stala se tak poslední ženou popravenou na území Československa. Přestože podle svých dřívějších vyjádření trest přijímala a nebála se ho, přímo před popravou kladla fyzický odpor a na popraviště musela být dovlečena.

Masakr náklaďákem nebyl prvním atakem Olgy Hepnarové. V srpnu 1970, ve svých 19 letech, se dopustila žhářství. Pomocí benzínu zapálila dveře obytné hospodářské usedlosti, kterou Hepnarovi využívali k rekreaci. Doufala, že se požár vikýřem rozšíří do seníku a usedlost zničí. V té době ve stavení spala její sestra a dva nájemníci. Ti se ale naštěstí vzbudili a podařilo se jim oheň uhasit. Olga Hepnarová nebyla z činu podezřívána, přiznala se až během psychiatrického vyšetření v roce 1973.