Bývalého slovenského prezidenta, někdejšího bankéře a politika Michala Kováče již řadu let ničila Parkinsonova choroba; hospitalizován byl opakovaně. Z nemocnice již neodešel, zemřel 5. října 2016 na selhání srdce.
MICHAL KOVÁČ - JAK EXPREZIDENT DOSTAL DOTACI NA LÉKY
Hlavou samostatné Slovenské republiky byl Michal Kováč od 2. března 1993 do 2. března 1998. Jeho nástupcem se stal Rudolf Schuster, který mu v roce 2000 propůjčil slovenské státní vyznamenání Řád Ľudovíta Štúra I. třídy.
Po sametové revoluci Michal Kováč působil jako ministr financí Slovenské republiky v rámci Československa (prosinec 1989 – červen 1991), a to ve vládě Milana Čiče, v první vládě Vladimíra Mečiara a ve vládě Jána Čarnogurského; dále jako poslanec Federálního shromáždění (1990 až 1992) a poslední předseda Sněmovny lidu Federálního shromáždění (1992). Michal Kováč patřil k politikům, kteří nebyli zastánci rozpadu Československa, k němuž došlo koncem prosince 1992.
Michal Kováč vystřídal za svůj život tři politické strany: KSS, z níž byl vyloučen roku 1970, VPN (1990 až 1991). Z té ihned po rozkolu ve straně přešel do HZDS Vladimíra Mečiara, kde se v květnu téhož roku stal místopředsedou.
Po absolvování Vysoké školy ekonomickou v Bratislavě zde Michal Kováč rok půsibil jako asistent. Poté pracoval v bankovnictví, kde skončil krátce po sametové revoluci - a vstoupil do politického života. Za totality působil i v zahraničí, např. jako pedagog na bankovní škole na Kubě či náměstek v Živnostenské bance v Londýně. Odtud jej zastánci komunistické diktatury stáhli v roce 1969 a následně, v rámci čistek po srpnové okupaci Československa, jej vyloučili z Komunistické strany Slovenska. Za normalizace byl bankovním úředníkem či pracovníkem Výzkumného ústavu pro finance a úvěr, později Ústředního ústavu národohospodářského výzkumu.
S manželkou Emílií měl slovenský exprezident dva sny – Michala a Juraje. Média zahltila kauza tzv. únos Michala Kováče ml., který byl násilně zavlečen do rakouského Hainburgu. Událost se odehrála 31. srpna 1995. Z této akce byla podezřelá Slovenská informační služba pod vedením Ivana Lexy. Aféra však nekončila trestně-právním výsledkem – podezřelé amnestoval Vladimír Mečiar, a to z pozice úřadujícího prezidenta.