Ve svých fotografických začátcích se coby fotbalový fanoušek Jan Šibík zaměřoval na záběry z utkání, které začal propojovat se snímky v tomto sportu četných potyček.
Během stovek cest do všech koutů světa Jan Šibík zachytil konec komunismu v Evropě, pád berlínské zdi, Sametovou revoluci 1989 i krvavý zánik Ceauşescova režimu v Rumunsku. Byl svědkem masakrů v Sieře Leone a Libérii, hladomoru v Súdánu, Somálsku a Etiopii.
Zaznamenal následky zemětřesení v Arménii i Turecku, exodus iráckých Kurdů do Íránu. Jan Šibík fotil válku v Afghánistánu, Chorvatsku, Bosně, Kosovu, Čečensku, Náhorním Karabachu, Jihoafrické republice nebo v Iráku.
Na fotografiích, které byly k vidění na řadě výstav nejen v Česku, ale i v zahraničí, Jan Šibík zachytil také genocidu ve Rwandě, uprchlické tábory v Tanzanii, Súdánu, Haiti, Angole a Somálsku, dále pak konflikt v Palestině, epidemii AIDS na Ukrajině nebo děsivé následky přívalových vln.
Fotoreportérem a hlavním fotografem časopisu Reflex se Jan Šibík stal roku 1993. Dal tomuto uznávanému a úspěšnému týdeníku přednost před nabídkou spolupráce s americkou agenturou AP.
Na svém kontě má Jan Šibík také organizování humanitárních sbírek.
První hlavní cenu Czech Press Photo Jan Šibík získal v roce 1995, další pak čtyři roky nato. V průběhu let bodoval na Czech Press Photo ve většině kategorií (Aktualita, Každodenní život, Reportáž, Lidé, o kterých se hovoří, Sport, Věda a technika).
Kromě toho Jan Šibík obdržel mj. hlavní cenu Fujifilm Press Photographer 1997 a 1999 nebo Golden Prisma Award 2007 (kategorie fotografické kalendáře).