Z politických důvodů Jaroslav Vízner nesměl v 50. letech 20. století studovat DAMU, ani jiný humanitní obor, takže nakonec absolvoval obor lodě na Vyšší průmyslové škole strojnické.
K filmu to ale Jaroslava Víznera táhnout nepřestalo. Zkoušel se proto uchytit jako asistent produkce a režie u Krátkého filmu. Od roku 1958 byl asistentem produkce a režie Dokumentárního filmu Praha.
V 60. letech Jaroslava Víznera hrál ve více než desítce snímků. Na filmovém plátně debutoval v dramatu Život bez kytary (1962). Hlavní roli ztvárnil v sérii dětských filmů o detektivu Martinovi. Dále se objevil mj. ve snímcích Handlíři, Obraz či Úplně vyřízený chlap.
Na divadelních prknech si Jaroslav Vízner zahrál mj. v Semaforu, v oblastních divadlech v Uherském Hradišti, Českém Těšíně a v Kladně. Posléze jej angažoval Jan Grossman do Divadla Na zábradlí.
V listopadu 1968 Jaroslav Vízner emigroval do Švýcarska. Zde nejprve pracoval v lodní společnosti. Po setkání s programovým ředitelem ženevského televizního kanálu RTS byl přijat na režisérskou stáž a jako režisér tam pracoval do roku 2000.
Jaroslav Vízner byl jmenován profesorem na vysoké škole dramatických umění v Ženevě ESAD.
Po návratu do Čech v roce 2001 se Jaroslav Vízner objevil v několika zahraničních filmech. Jmenujme např. Van Helsing, Iluzionista, Hanibal - Zrorení či Edith Piaf.
O JAROSLAVU VÍZNEROVI ČTĚTE ZDE>>
Herec a režisér Jaroslav Vízner, bratr herce Oldřicha Víznera, zemřel den před svými 85. narozeninami 29. května 2022. Po smrti již jsou i jejich další dva bratři.