Od mládí ji trénoval otec Petr Záhrobský. V roce 2006 se její tým rozšířil o kondičního trenéra a bývalého veslaře Antonína Stracha, do kterého se později zamilovala. O tři roky později spolupráci s otcem Šárka Strachová rozvázala. Podle ní ji okrádal o sponzorské příspěvky určené na olympijskou přípravu. Jejich složitý vztah byl často komentován v médiích.
Dvakrát se stala Šárka Strachová Královnou bílé stopy, třikrát Sportovkyní Ministerstva vnitra a šestkrát pak Sjezdařkou roku. V roce 2012 podstoupila kvůli nezhoubnému nádoru operaci hlavy. Po zotavení se ale dokázala k lyžování vrátit. O rok později kandidovala Šárka Strachová do komise sportovců Mezinárodního olympijského výboru. Její první olympiádou byl v roce 2006 italský Turín, kde ovšem skončila nejlépe třináctá ve slalomu. Pak ale začala její hvězdná kariéra.
Přehled největších lyžařských úspěchů Šárky Strachové vypadá takhle:
Mistrovství světa 2005 v Bormiu: 3. místo ve slalomu a 5. místo v kombinaci
Mistrovství světa 2007 v Åre: 1. místo ve slalomu a 4. místo v superkombinaci
Mistrovství světa 2009 ve Val d'Isere: 2. místo ve slalomu
Zimní olympijské hry 2010 ve Vancouveru: 3. místo ve slalomu