Na konci druhé světové války se kvůli svému polovičnímu židovskému původu dostal spolu se svým dvojčetem Janem do koncentračního tábora ve Slezsku. Kája Saudek se s komiksy seznámil už v dětství a zalíbily se mu. Jelikož mu nebylo dovoleno v padesátých letech z politických důvodů studovat a kreslení ho bavilo, stal se technickým kreslířem ve filmových ateliérech Barrandov. Poprvé se jeho kresby ukázaly světu ve filmu Kdo chce zabít Jessi. Díky jeho kresbám v tomto filmu se Kája Saudek dostal do širšího podvědomí.
KÁJA SAUDEK - ZŮSTALO PO NĚM VELKÉ DĚDICTVÍ
Největším projektem Káji Saudka měl být patrně komiks Muriel a andělé. V roce 1969 z něj však vyšla jen několikastránková ukázka, kniha již samotná vyjít nemohla. Vyšla až roku 1991. Pro tento komiks použil Kája Saudek skutečné osoby. Například generála Xerona ztvárnil bratr Káji – Jan Saudek. K tomuto komiksu Kája Saudek vytvořil i druhý díl - Muriel a oranžová smrt, který ale nikdy nevyšel, hlavní důvod byl ten, že příběh měl podobnost s invazí v roce 1968 a část kreseb se záhadně ztratila v tiskárně.
V roce 1979 začal Kája Saudek spolupracovat s Českou speleologickou společností. Tato společnost mu umožnila vydávat komiksy v nákladech několika tisíc výtisků jako materiál pro svou vnitřní potřebu (tzv. zájmový tisk). V následujícím desetiletí tak vyšly příběhy podle scénářů řady známých spisovatelů a scénáristů. V posledních letech maloval pro erotický časopis Nei Report.
Dlouho ležel Kája Saudek v kómatu v Motolské nemocnici, když mu v krku zaskočil kus masa. Začal se dusit, sousto mu lékaři z krku vytáhli až po převozu na ARO. V bezvědomí ležel devět let, pak zemřel. Jeho dvojče Jan Saudek svého bratra v nemocnici nikdy nenavštívil. „Já jsem Káju miloval, ale kdyby bylo na mně, odpojím ho. I kdyby se Karel Saudek probral, nemá na kvalitní život šanci,“ prohlásil Jan Saudek. Kája Saudek byl ženatý. Měl manželku Johanu, s kterou má syna Patrika a dceru Bereniku. Ta souhlasila s názorem Jana Saudka a také uvažovala o euthanazii.