Životopis

Jeden z nejhorších válečných zločinců historie se narodil do rodiny rakouského celního úředníka. Otec byl alkoholik, který se upil k smrti a malého Adolfa i jeho matku hodně bil, dokonce údajně týral. Svou matku naopak chlapec velmi miloval a ona jeho. Když 21. 12. 1907 zemřela na rakovinu prsu, začal z její smrti obviňovat jejího lékaře Dr. Blocha, který byl Žid. Ve škole byl nadaný, měl prý velmi vysoké IQ, měl ale také kázeňské problémy a nedokázal systematicky pracovat, takže maturitu nezískal. Přál si být umělcem, ale několikrát selhal u talentových zkoušek a na Akademii umění ve Vídni se nedostal. Po smrti rodičů se potloukal po Vídni nezaměstnaný a bez domova. V této době si měl zformovat své nacionalistické, rasistické a antisemitské názory. V roce 1913 se přesunul do Mnichova a dobrovolně narukoval do německé armády, kde byl za První světové války raněn a vyznamenán Válečným křížem. Období první světové války považoval za nejkrásnější období svého života. Paradoxně tehdy, v roce 1918, mohl britský voják Henry Tandey zachránit budoucích 60 milionů Hitlerových obětí: ve francouzských zákopech na něj mířil, ale slitoval se a nechal bezbranného a raněného německého desátníka žít.

Po válce byl Adolf Hitler zdrcen německou kapitulací a v roce 1919 vstoupil do nacionalistické strany (Německá dělnická strana – DAP). Brzy se propracoval k vedení, když ke straně díky svému charismatu a řečnickým dovednostem přilákal nové členy. V roce 1923 strana mění název a stává se z ní dobře známá Národní socialistická německá dělnická strana (NSDAP). V roce 1920 Hitler poprvé veřejně přednesl antisemitský program strany a byl oficiálně přijat hákový kříž jako stranický symbol. O rok později si strana uvědomila, že bez Hitlera jí hrozí zánik a ten si nárokoval veškerou moc pro sebe. Vedení strany bylo tehdy rozpuštěno a Hitler se stal jejím jediným vůdcem. Bavorsko usilovalo o osamostatnění od zbytku Německa a pravicovou diktaturu, tehdy se Hitler odhodlal k tzv. „pivnímu puči“, kdy jeho jednotky SA obklíčily pivovar v Mnichově, ve kterém se zrovna shromáždili čelní bavorští představitelé. Hitler měl dál v plánu obsadit kasárny a pochodovat Mnichovem, ale narazil na policii a nakonec byl odsouzen za velezradu k pěti letům vězení. Ve vězení nadiktoval své velmi známé dílo Mein Kampf (Můj boj) Rudolfu Hessovi, který se dal s Hitlerem dobrovolně zavřít. Již po roce byl však Hitler podmínečně propuštěn.

Vlivem hospodářské krize a díky Hitlerovým řečnickým schopnostem NSDAP výrazně posílila a stala se z ní jedna z nejsilnějších stran v Německu a Hitler se rozhodl kandidovat na zrovna uvolněné místo prezidenta. Díky tajné podpoře významných sponzorů mohl rozjet obrovskou kampaň, nakonec však skončil druhý a vyhrál Hindenburg. Ten však pod společenským tlakem jmenoval Hitlera říšským kancléřem. Hitler se sice o ekonomiku nezajímal a ani jí nerozuměl, ale budoval továrny, nové silnice a soustředil se na zbrojní výrobu, čímž snížil nezaměstnanost a získal si oblibu obyvatelstva. Jeho populistické projevy fungovaly také. Již tři měsíce po svém jmenování kancléřem však otevírá první koncentrační tábor v Dachau, kam posílá své odpůrce. V roce 1935 vešly v platnost tzv. Norimberské zákony, které tvrdě šikanovaly Židy a de facto předznamenaly holokaust (vyvraždění šesti milionů Židů). Hitler šel ale dál, v letech 1938–1939 obsadil Rakousko, Československo (paradox: dodnes je v řadě českých měst čestným občanem) a když vtrhl i do Polska, začala Druhá světová válka. Zlomovým se ukázalo, když Adolf Hitler vytáhl v roce 1941 na svého největšího nepřítele (byť původně spojence), Sovětský svaz. Zprvu sice úspěšně postoupil až k Moskvě a téměř dosáhl Kavkazu, bitvou u Stalingradu se však vývoj konfliktu počátkem roku 1943 otočil a když se ve francouzské Normandii vylodili počátkem léta 1944 spojenci, byl konec neodvratný. Adolf Hitler se pak 30. 4. 1945 ve svém bunkru v obklíčeném Berlíně zastřelil spolu se svou manželkou Evou Braunovou, kterou si vzal den předtím.

Hitlerova nenávist vůči Židům dala vzniknout spekulacím o jeho židovském původu, ten se ale nikdy neprokázal. Spekuluje se také o tom, že Hitlerovu krev poznamenal incest: jeho otec, alkoholik a hrubián Alois Hitler (původně Schicklgruber) byl nemanželské dítě, k jehož zplození se hlásil Johann Georg Hüttler. Vychovával ho však Georgův bratr Johann Nepomuk Hüttler a existuje podezření, že byl i skutečným biologickým otcem. Adolfa Hitlera pak zplodil Alios Hitler s Klárou Pöltzlovou, což byla vnučka Johanna Nepomuka Hüttlera.

Adolf Hitler měl pět sourozenců, ale všichni kromě sestry Pauly zemřeli. Paula si za války změnila jméno na Wolfovou a žila v ústraní. Hitlerovi žijící příbuzní se údajně dohodli, že nebudou mít žádné další děti a nechají tento rod vymřít. Hitlerova nevlastní sestra Angela mu naopak pomáhala na vzestupu k moci. Její dcera Angelika Raubalová zvaná Geli byla Hitlerovou láskou. Prý si obecně potrpěl na mladé dívky. Byl však krutý a dívka mu říkala „můj žalářník“. Pravděpodobně však jeho city opětovala, protože když se v září 1931 zabila střelnou zbraní, bylo to prý proto, že našla dopis od Evy Braunové.

Podle Hitlerova ošetřujícího lékaře Johana Jambora měl pouze jedno varle a v mládí se nakazil syfilidou. Údajně měl rád sadomasochistický sex a všelijaké úchylné sexuální praktiky (psycholog Erich Fromm dokonce tvrdí, že byl nekrofilně sexuálně orientován). Každopádně byl smrtí rozhodně celoživotně fascinován. Adolf Hitler byl také vegetarián, ale málokdo ví, že ze zdravotních důvodů. Měl totiž trávicí potíže a bral léky proti nadýmání. Také (zřejmě kvůli otci) nepil alkohol, ale užíval spoustu nejrůznějších léků, prý dokonce zásoboval své vojáky pervitinem, aby měli větší odhodlání bojovat. Údajně také trpěl Parkinsonu chorobu, která mohla mít dokonce vliv na některá jeho rozhodnutí. Trpěl řadou příznaků duševní nemoci, například paranoiou, ale odborníci se shodují na tom, že pravděpodobně doopravdy psychicky nemocný nebyl. Měl také výrazné psychologické schopnosti a dokázal velmi dobře odhadnout člověka – podle toho poté soudil, co si k němu může dovolit a jak si ho získat či zastrašit.

S Evou Braunovou se seznámil, když pracovala jako asistentka ve fotografickém studiu. Bylo jí tehdy pouhých sedmnáct let a Hitler jí poskytl vše, co si přála. Žádný med to s ním ale asi nebyl, jelikož se Eva během vztahu několikrát pokusila o sebevraždu. Možná v tom sehrál roli i Hitlerův nemanželský syn. Jako u mnohých jiných velmi slavných osobností se najdou i tací, kteří smrt Adolfa Hitlera a Evy Braunové zpochybňují a tvrdí, že dožil v klidu v utajení za hranicemi Německa.