Od dětství se Gabriela Beňačková věnovala hře na klavír, baletu a zpěvu. Zpívala v dětském sboru Československého rozhlasu v Bratislavě. Od roku 1962 studovala zpěv na bratislavské konzervatoři u Magdy Móryové.
V roce 1969 se Gabriela Beňačková stala laureátkou Janáčkovy pěvecké soutěže v Luhačovicích a absolutní vítězkou Dvořákovy soutěže v Karlových Varech. Díky těmto úspěchům dostala stálé angažmá v Národním divadle v Praze. Od roku 1970 zpívala mnohé role českého, ruského a italského repertoáru.
Od roku 1974 byla současně sólistkou Vídeňské státní opery a Metropolitní opery v New Yorku. Úspěchů dosáhla též v londýnské Covent Garden a na dalších operních scénách v Salzburgu nebo v Kolíně nad Rýnem. Gabriela Beňačková propůjčila svůj hlas filmové postavě Emy Destinnové, kterou hrála Božidara Turzonovová v životopisném filmu Božská Ema, toto vystoupení se stalo nezapomenutelným.
Gabriela Beňačková ukončila aktivní kariéru oficiálně koncertním turné v roce 2008, které vyvrcholilo recitálem v Rudolfinu s Českou filharmonií pod taktovkou Vladimíra Válka. Poté začala zpívat pouze příležitostně a věnovat se spíše pedagogice.
V roce 2019 Gabriela Beňačková získala Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru opera.
Manželem Gabriely Beňačkové byl její umělecký kolega z Národního divadla, herec Josef Čáp, se kterým má dceru. Josef Čáp zemřel v roce 2001. Po rozdělení státu pěvkyně přijala české státní občanství.