Karel IV. si Annu Falckou vzal rok po smrti své první ženy Blanky z Valois. Oddáni byli v březnu 1349, Karlovi IV. bylo třiatřicet, Anně Falcké dvacet let.
Karlův zrak se při hledání nové manželky po Francouzce Blance z Valois upřel do německých zemí hlavně z mocenských důvodů. O vládu nad římskou říší tehdy, po smrti Ludvíka I. Bavora, soupeřil s mocným rodem Wittelsbachů. Tento vlivný soupeř si vládu Karla IV. nepřál, do čela říše chtěl dosadit svého kandidáta.
Problém, který hrozil i vojenským konfliktem, Karel IV. vyřešil sňatkem s Annou Falckou, patřila totiž do rýnské větve Wittelsbachů. Anna Falcká byla krátce po svatbě korunována římskou královnou. A Karlu IV. připadlo nemalé věno 6000 hřiven stříbra.
V den říšské korunovace v červneci 1349 byla Anna Falcká už těhotná, týž rok v listopadu absolvovala korunovaci české královny. Anna Falcká v lednu 1350 Karlu IV. porodila syna. Karel IV. na mužského potomka toužebně čekal. Z jeho předchozího manželství s Blankou z Valois žila už jen Kateřina Lucemburská, jedna ze dvou dcer.
Malý synek Karla IV. s Annou Falckou dostal původní vladařské jméno Václav, jenže se nedožil ani dvou let. Přesto ho už Karel IV. stačil zasnoubit s Annou Svídnickou, dědičkou území v polském Slezsku. Karlův mladší bratr Jan Jindřich, jehož rodiči byli rovněž Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna, už alespoň jednoho syna měl. Rodu Lucemburků tak nehrozilo vymření po meči, Karlovi IV. však přímý následník stále chyběl.
Tři roky po porodu a rok po skonu malého synka Václava dostihl osud i Annu Falckou. Po pádu z koně si zlomila vaz. Karel IV. se rozhodl oženit potřetí, vzal si zmíněnou Annou Svídnickou, jíž zasnubil s předčasně zesnulým synem.