Karel IV.

Karel IV.

Datum narození: 14. 5. 1316
Datum úmrtí: 29. 11. 1378
Místo narození: Praha
Profese: císař, král český, později i italský a burgundský král
Znamení: Býk

Související celebrity

Životopis

Karel IV. Lucemburský byl český, italský a burgundský král a římsko-německý císař. Vládl v 2. polovině 14. století.

Vychováván byl od roku 1323 na francouzském dvoře, nechal ho tam odvézt jeho otec Jan Lucemburský. Zde se mladý Karel setkal s velkolepým dvorním životem, a to nejen Lucemburků. Studoval čtení a psaní, a to hned v několika jazycích, což byla na tu dobu velká zvláštnost. Takové péče se Karlovi dostávalo především proto, že byl oblíbencem svého strýce, Karla IV. Sličného, který tou dobou ve Francii panoval. Karel přijal jméno svého kmotra, do té doby byl znám jako Václav. Došlo zde také k jeho zasnoubení a první svatbě, a to v pouhých sedmi letech s Blankou z Valois.

NEVĚRNÍK A KORUPČNÍK KAREL IV.

Když Karlův ochránce zemřel, byl nucen tento mladý muž z Francie po sedmi letech odjet. V Itálii po krátkou dobu zastupoval svého otce. Zde se Karel seznámil s intrikami, se způsoby a nástroji panování, což pro něj byla dobrá příprava na rozvrácené České země, kam z Itálie zamířil už roku 1333 převzít vládu.

Českým králem se Karel stal roku 1347

České země opanovala tehdy šlechta, Jan Lucemburský totiž v Praze moc nepobýval a o zemi se příliš nestaral. V lesích řádili lupiči, hrady zas obsazovali dobyvační rytíři. Sám Karel a jeho družina museli nějaký čas přebývat v měšťanských domech jako jakýkoli jiný měšťan. Až když dorazil do Prahy, vynaložil veškeré prostředky na změnu. Napřed získal titul moravského markraběte, což mu pomohlo ke korunovaci za českého krále Karla I. Stalo se to v roce 1347, rok po bitvě u Kresčaku, v níž zahynul Karlův otec Jan Lucemburský.

Cesta k titulu římského císaře byla mnohem trnitější a jediným nepopiratelným vládcem říše se císař Karel IV. stal v roce 1349. Předchozí císař a Karlův soupeř Ludvík Bavor skonal o dva roky dříve. Karel musel projevit mistrnou diplomacii, aby překonal rozpory na evropské scéně. Dokázal nalézt kompromis jak s uvažovaným protikandidátem, anglickým králem Eduardem III., tak s německými šlechtickými rody.

Z Prahy Karel IV. vytvořil centrum říše

Korunovace za císaře Karla IV. se konala až v roce 1355 v Římě.  O rok později prosadil Zlatou bulu, tu svou, nikolu tu sicilskou. Zákoník, který platil až do konce římsklé říše v roce  1806, stanovil, kterých sedm lidí volí římského krále. Římský císař a král mohly totiž být dvě různé osoby, neslo to s sebou rivalitu a mocenský boj, jak Karel IV. pocítil.

Karel IV. nezahálel ani v Čechách. Roku 1348 založil Nové Město pražské i Karlovu univerzitu, začal stavět Karlův most i Karlštejn. Z Prahy se stalo jedno z velkých center Svaté říše římské. Mezi jeho další zásluhy patří například založení mnoha měst, jedno dnes z největších jsou Karlovy Vary.

Svídnická dala Karlovi IV. dvě děti 

Dal vzniknout řadě hradů, kromě Karlštejna jde třeba o Loket nebo Kašperk. Proslul i jako výjimečný diplomat. V roce 1349 si Karel IV. vzal svojí druhou manželku, Annu Falckou, aby se usmířil s Wittelsbachy, mocným rakouským rodem. První žena Blanka z Valois rok předtím zemřela.

Anna Falcká porodila vytouženého syna - Václava. Ještě jako kojenec byl rychle zasnouben s Annou Svídnickou, dědičkou Svídnicka a Javořicka. Syn však za rok zemřel a manželka dva roky po něm. Karel IV. se rozhodl zasnoubit s původní snoubenkou svého syna Annou Svídnickou sám. Tím připojil ke svému království Horní a Dolní Lužici. A nejen to, Anna Svídnická dala Karlovi IV. dvě děti - Elišku a Václava (pozdějšího císaře Václava IV.).

Karel IV. se oženil s Eliškou Pomořanskou

Při porodu třetího dítěte však Anna Svídnická ve věku 23 let zemřela. Císař nedlouho poté uzavřel další svazek, vzal si svojí čtvrtou a poslední manželku, Elišku Pomořanskou. Ta mu dala šest dětí včetně Zikmunda a Jana Zhořeleckého, z nichž se později stali protivníci Václava IV.

Dva synové Karla IV. a Elišky Pomořanské, Karel a Jindřich, zemřeli po narození, dcery byly provdány do mocných evropských rodů. Anna Lucemburská se stala anglickou královnou, vzala si Richarda II. Plantageneta, nejmladší z Karlových dětí Markéta Lucemburská byla provdána do mocného německého rodu Hohenzollernů.

Císař Karel IV. zemřel na zápal plic

Karel IV. také začal znovu budovat Pražský hrad. Byl velkým vladařem, získal mnohá území a vybudoval mnoho staveb, svého syna Václava IV. schopnostem naučit nedokázal. Právě naopak, až do své smrti dělal vše za něj, nic ho nenechal vyzkoušet, nedal mu žádnou volnost. Zkrátka ho rozmazloval. Navíc Karel IV. nestihl zvrátit papežské schizma, což se projevilo negativně právě na Václavově vládě.

Karel IV. zemřel 29. listopadu 1378 na Pražském hradě na zápal plic. Ke konci života ho však trápily i jiné nemoci. Jeho pohyb ztěžovala dna a kvůli které také pravděpodobně spadl dříve z koně. Zanechal po sobě svůj životopis, Vita Caroli, který osvětluje jeho dobu a mnohé činy.

 

Články o celebritě

Další Politici

zobrazit profil Milan Hnilička
Milan Hnilička
zobrazit profil Jiří Rusnok
Jiří Rusnok
zobrazit profil Vojtěch Filip
Vojtěch Filip
zobrazit profil Jan Zahradil
Jan Zahradil
zobrazit profil Jakub Kulhánek
Jakub Kulhánek
zobrazit profil Jaroslav Foldyna
Jaroslav Foldyna
zobrazit profil Tomáš Goláň
Tomáš Goláň