Za totality byl Stanislav Huml členem KSČ. Svou politickou kariéru nastartoval za Věci veřejné jako nezávislý. Do parlamentu se ve volbách 2010 dostal díky preferenčním hlasům. Jen krátce poté, v srpnu 2010, Vévéčkám vypověděl smlouvu o poslušnosti, jelikož nesouhlasil s kladným postojem předsedy strany Radka Johna k odbojové skupině bratří Mašínů. Kvůli kauze kolem financování poslanců Vítem Bártou vystoupil z poslaneckého klubu Věcí veřejných, z něhož byl poté formálně vyloučen.
STANISLAV HUML - ŽIVOT KOMUNISTICKÉHO POLICAJTA
Od té doby (léto 2011) Stanislav Huml spolupracoval s poslaneckým klubem ČSSD. Do strany sociálních demokratů vstoupil v lednu 2012 a hned následující rok za ně ve Středočeském kraji úspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny PČR.
V senátních volbách 2016 Stanislav Huml neúspěšně kandidoval za ČSSD v obvodu č. 28 - Mělník. Ve volbách do Evropského parlamentu 2019 se stal kandidátem strany Česká suverenita. Neuspěl.
Na půdě Sněmovny se Stanislav Huml kromě nepříjemností s VV potýkal s problémy kolem možného trestního stíhání či svého facebookového příspěvku difamačního charakteru vůči tenistce Petře Kvitové, a to po jejím druhém wimbledonském titulu v červenci 2014. Pohoršilo ho, že jako vítězka, jíž náleží tučná odměna, byla daňovou rezidentkou Monaka. Tímto excesem nepotěšil předsedu vlády Bohuslava Sobotku, prezidenta republiky Miloše Zemana, natož politiky ostatních stran. Z ostudy kabát měl také kvůli svým výrokům týkajících se například teorií kolem teroristických útoků z 11. září 2001.
Před Sametovou revolucí 1989 byl Stanislav Huml v SNB. V 80. letech 20. století sloužil na Benešovsku. Kancelář měl v Avii a po nehodách - byl dopravní policista - jezdil sám. Po pádu totality vystudoval Policejní akademii v Praze. Pracoval mj. jako ředitel středočeské dopravní policie. Po odchodu od mužů zákona spolupracoval s TV Nova na dopravním zpravodajství.
O STANISLAVU HUMLOVI ČTĚTE ZDE>>
Rodák z města Odolena Voda Stanislav Huml měl pět dětí.
Stanislav Huml zemřel 28. prosince 2021.