Po absolvování rozhlasové žurnalistiky na UK v Praze Vojtěch Lindaur šéfoval Kulturní dům Opatov a zároveň pracoval jako dramaturg. O místo přišel po koncertu německé zpěvačky Nico, který v roce 1985 zorganizoval, přestože nebyl schválen komunistickými orgány. Do Sametové revoluce 1989 psal mj. do časopisu Melodie a pod pseudonymem Hugo Kočár do samizdatů Revolver Revue a Druhá strana.
Produkoval několik alb kapel Precedens, Dybbuk a Psí vojáci. Spolupracoval na tvorbě Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby a sborníku Excentrici v přízemí. V letech 1995 až 1999 se v roli scenáristy a recenzenta podílel na dokumentárním cyklu České televize Bigbít.
Řadu let Vojtěch Lindaur pracoval v měsíčníku Rock & Pop, jehož byl opakovaně šéfredaktorem. Přispíval např. do Mladého světa, Lidových novin či Reflexu. Na Radiu Beat moderoval dva vlastní pořady: Beatová klenotnice a Svěženky.
Rok Vojtěch Lindaur seděl v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Čtrnáct let, až do roku 2017, přednášel hudební publicistiku na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze.
Vojtěch Lindaur je autorem několika knih, např. Šance sněhových koulí v pekle, Dávám, tak ber, Neznámé slasti: Příběhy rockových revolucí 1972–2012 nebo Big bít.
O VOJTĚCHU LINDAUROVI ČTĚTE ZDE>>
Hudební publicista, dramaturg a překladatel Vojtěch Lindaur zemřel 8. ledna 2018. Bylo mu 60 let.