Soňa Valentová

Kladivo na čarodějnice, Vtáčikovia, Siroty a blázni, Requiem pro panenku, Zapomenuté světlo... tyto klenoty české a slovenské filmařiny od takových režisérů jako jsou Otakar Vávra, Juraj Jakubisko, Filip Renč či Valdimír Michálek by nebyly představitelné bez skvělé slovenské herečky Soni Valentové.

Zahrála si přes stovku filmových rolí

Na svém kontě má nicméně přes sto filmových titulů a nesmazatelně se zapsala i do paměti divadelních příznivců. Více než čtyři desítky let působila v Slovenském národním divadle v Bratislavě, kde coby velmi půvabná žena ztvárnila především postavy milovnic. A jelikož spolu s Magdou Vášáryovou patřila mezi slovenské sexy symboly své doby, ukazovali ji režiséři rádi takovou, jak ji pánbůh stvořil.

Debutovala v Kladivu na čarodějnice

Od dětství se Soňa Valentová věnovala baletu a klavíru, nicméně nakonec vystudovala na bratislavské Vysoké škole múzických umění herectví. Zmíněné Vávrovo Kladivo na čarodějnice z roku 1969 bylo jejím filmovým debutem . Do svých inscenací točených mnohdy podle kvalitních literárních předloh ji obsazoval její manžel Pavol Haspra, který zemřel v roce 2004 (byl o sedmnáct let starší a zplodili spolu dvě dcery, Katarínu a Natálii). Ještě před listopadem 1989 získala Soňa Valentová titul zasloužilé umělkyně, v roce 2006 pak vysoké slovenské státní vyznamenání Řád Ľudovíta Štúra II. třídy za zásluhy v oblasti kultury.