Annu Svídnickou si Karel IV. vzal po tragické smrti své druhé ženy Anny Falcké, která ve 23 letech spadla z koně. Karel IV. původně Annu Svídnickou zasnoubil svému prvnímu synovi Václavovi, jehož měl s Annou Falckou a který se nedožil dvou let. Po jeho smrti si Karel IV. vzal Annu Svídnickou sám, a to hlavně tz mocenských důvodů.
Anna Svídnická byla totiž neteří uherského krále Ludvíka I. a jeho přízeň Karel IV. potřeboval. Už dlouho usiloval o titul císaře Svaté říše římské, i kvůli tomu se ženil s Annou Falckou. Byl to Ludvík I., kdo v Uhrách Annu Svídnickou vychoval. Svídnicko je přitom dnes součástí polského Slezska. Když se v květnu 1353 brali, bylo Karlovi IV. 37 let, Anna Svídnická dovršila 14. rok. Téhož roku se Anna Svídnická stala českou královnou.
Císařem se mohl stát Karel IV. jen v Římě. Rok po svatbě vyrazil z Prahy do Říma korunovační průvod královských novomanželů. Nebyl to průvod ledajaký, čítal čtyři tisíce dvořanů. Sama Anna Svídnická měla poměrně rozsáhlý dvůr, obskakovali ji její vlastní lékaři, kaplani, notáři či maršálek.
Kudy průvod prošel, tam ho vítali. Jen papež Kliment VI., sídlící v Avignonu, nechtěl kvůli sporům Karla IV., v té době už římského krále, sám korunovat císařem. V dubnu 1355 tak v Římě připjal Karlovi IV. císařský diadém jeden z kardinálů. A taktéž Anně Svídnické.
V roce 1358 Anna Svídnická porodila dceru Alžbětu, 26. února 1361 v Norimberku syna Václava, pozdějšího krále Václava IV. S Karlem IV. měla mít ještě jedno dítě. Při porodu v červenci 1362 však Anna Svídnická zemřela a s ní i nepojmenovaný potomek. Karel IV. se tak už potřetí stal vdovcem a ženil se ještě jednou.