Životopis

Na prknech Národního divadla Čestmír Řanda st. vystupoval už jako posluchač konzervatoře. Poté přešel do divadla v Plzni, kde se příležitostně věnoval také režii. Šest let byl členem Divadla na Vinohradech. V roce 1996 se vrátil do Národního divadla, kde hrál až do své smrti. Na jevištích obou scén vytvářel jak dramatické, tak komediální role. Jeho doménou však byly zejména vážné role (Višňový sad, Bílá nemoc, Nebožtík Nasredin). Na prknech, která znamenají svět, ztvárnil několik desítek rolí, a to jak hlavních, tak vedlejších.

TAJEMSTVÍ ČESTMÍRA ŘANDY ST.

Čestmír Řanda st. si zahrál i v Arabele

Ve filmu Čestmír Řanda st. debutoval v roce 1953 malou rolí Slavomíra Mlejnka v příběhu Krejčovská povídka. Brzy se stal divácky oblíbeným hercem, a šel z role do role. Od začátku své herecké kariéry se uplatňoval v rozhlase, dabingu i v televizních seriálech. Z několika desítek z nich jmenujme třeba 30 případů majora Zemana, Arabela, Dynastie Nováků, Létající Čestmír, Dobrá voda, Synové a dcery Jakuba skláře.

Nejvýznamnější byly jeho role regenta Valečského z Valče v dobrodružném filmu Ďáblova past (1961), Žida Marmulstauba v dramatu Transport z ráje (1962), nerozhodného Drdy v komedii Tři muži v chalupě (1963), Dr. Tomečka v Podskalského trezorové komedii Bílá paní (1965), Winklera v dramatu Kladivo na čarodějnice (1970), záludného generála Otise v komedii Pane, vy jste vdova! (1970), vodníka Alberta Bacha v komedii Jak utopit doktora Mrářka aneb Konec vodníků v Čechách (1974), hospodského v pohádce Honza málem králem (1976), se skvělým Jiřím Kornem v hlavní roli, zločineckého docenta Mlejnka v komedii Což takhle dát si špenát (1977) či ředitele Národního divadla v Božské Emě (1979). Naposledy se Čestmír Řanda st. divákům předvedl rolí viceprezidenta v dramatu Zuřivý reportér (1987), které mělo premiéru až po jeho smrti.

Řanda st. dostal titul Zasloužilý umělec

Čestmír Řanda st. se věnoval rovněž dramaturgické a spisovatelské práci. Napsal řadu skečů pro televizi a rozhlas.

Vystudoval strojní průmyslovku a ve svém rodišti nastoupil do zaměstnání. Již při studiích i pak při práci hrával v ochotnickém spolku. Jaroslav Průcha ho v roce 1945 přiměl jít na studium herectví na dramatické oddělení Konzervatoře v Praze, kterou dokončil v roce 1948. Roku 1977 Čestmír Řanda st. získal titul Zasloužilého člena Národního divadla; rok nato titul Zasloužilého umělce.

Zemřel v Praze v nedožitých třiašedesáti letech. Čestmír Řanda st. je pohřben na vyšehradském hřbitově.

Jeho syn Čestmír Řanda jr. byl též herec. Nedostal ale zdaleka tolik rolí jako slavný otec. Měl za sebou nepříjemné zkušenosti s vězením.