Po maturitě Vladimíra Dvořáková, tehdy ještě pod rodným jménem Vladimíra Pešková, absolvovala kombinaci oborů ruština a historie na Filozofické fakultě UK v Praze. V letech 1981 až 1990 pracovala v Orientálním ústavu České akademie věd.
VLADIMÍRA DVOŘÁKOVÁ NA REFLEX.CZ
Někdejší členka KSČ Vladimíra Dvořáková po Sametové revoluci dva roky působila v Kabinetu politologie Ústavu státu a práva ČSAV. V roce 1994 nastoupila na Katedru politologie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze, které v letech 2002 až 2014 šéfovala.
Kromě toho byla Vladimíra Dvořáková mj. redaktorkou a posléze šéfredaktorkou časopisu Politologická revue, šéfkou časopisu Současná Evropa a Česká republika a v letech 2006 až 2016 předsedkyní Akreditační komise ČR, jejímž posláním je péče o kvalitu vysokoškolského vzdělávání.
V roce 2012 Vladimíra Dvořáková obdržela Cenu Františka Kriegla, udělovanou Nadací Charty 77, za příkladné občanské postoje a občanskou statečnost zejména právě ve funkci předsedkyně Akreditační komise ČR.
Do povědomí širší veřejnosti se Vladimíra Dvořáková dostala především svým nekompromisním postojem v kauze rychlostudentů Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, za což čelila žalobám. Jedno z řízení bylo zastaveno, v druhém soud žalobu smetl ze stolu.
O VLADIMÍŘE DVOŘÁKOVÉ ČTĚTE ZDE>>
Z literární činnosti Vladimíry Dvořákové jmenujme např. publikace Nikaragujská politika (1990), Staré struktury a lustrace v novodobých dějinách (1992), jejímž jedním ze spoluautorů byl Miloslav Ransdorf, dále pak Spojené státy americké - společnost a politika (2002) nebo Rozkládání státu (2012).