Absolventka Právnické a Filozofické fakulky UK v Praze Věra Jourová se stala od ledna roku 2014 ministryní pro místní rozvoj a po necelém roce pak (kvůli složitému koaličnímu vyjednávání o tom, kdo se po volbách do europarlamentu stane českým eurokomisařem) zamířila do Bruselu.
VĚRA JOUROVÁ OCENĚNA ČASOPISEM TIME
Po Pavlu Teličkovi, Vladimíru Špidlovi a Štefanovi Fülem se Věra Jourová stala čtvrtou českou zástupkyní - ovšem první českou ženou - v Evropské komisi. Začínala přitom nenápadně: pracovala na Městském úřadu v Třebíči jako zástupkyně ředitele, tajemnice a tisková mluvčí či jako vedoucí odboru regionálního rozvoje Kraje Vysočina.
V roce 2006 byla zhruba měsíc ve vyšetřovací vazbě. Její stíhání v létě 2008 skončilo konstatováním, že se skutek nestal, a tak Věra Jourová vysoudila 3,6 milionů korun jako náhradu. Právě tato kauza z ní udělala mediálně známou tvář - nevinnou oběť systému.
Narodila se v Třebíči, kde vychovala dvě děti, syna Adama a dceru Markétu. Sama o Třebíči prohlašuje, že jí voní po heřmánku. V kraji Vysočina prožila Věra Jourová většinu svého profesního života. Povedlo se jí zapsání třebíčské židovské čtvrti na seznam UNESCO.
K Vysočině má stále blízko, ale karierní postup si ji vyžádal v Praze, kde začala pracovat na ministerstvu a řídila evropské fondy. "To bylo v době, kdy se z nich ještě nekradlo a kdy jsme vyčerpali všechny peníze, které Brusel republice nabídl," uvedla Věra Jourová. Paradoxně to bylo právě její působení na ministerstvu, kvůli němuž byla neoprávněně stíhána.
Podobnou práci v roli konzultantky pak Věra Jourová dělala v Rumunsku, Srbsku, Černé Hoře, Rusku a Bělorusku, Moldávii a Gruzii - do všech těchto zemí Evropská unie posílá rozvojové peníze.
Věra Jourová se roku 2013 stala členkou nnutí ANO 2011 Andreje Babiše, po volbách 2013 pak poslankyní, což ji katapultovalo do vysokých politických funkcí až k postu eurokomisařky pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů. V prosinci 2019 se ujala funkce místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost.