Životopis

Když se řekne jeho jméno, mnohým se vybaví jedna z kreseb, na kterých je zpodobněn jako štíhlý muž ostrých rysů s delšími vousy. A jaká byla skutečná podoba Jana Husa? Nejspíš byl značně při těle, což dokládají jeho vlastní slova. V dopisech se totiž omlouvá přátelům, že musí jezdit na oslu a nechat se nosit do kopců, což odůvodňuje slovy: „Neb jsem tlust.“

I přes svou nadváhu měl však Jan Hus veliké kouzlo osobnosti. To dokazuje jeho schopnost oslovovat davy, ale i to, že podle některých spekulací měl minimálně 28 milenek, mezi něž měla patřit i královna Žofie, žena krále Václava IV.

Další zajímavostí, kterou je možné vyčíst z Husových dopisů je jeho sebekritika: „Víš, že jsem – bohužel – dříve, než jsem se stal knězem, často a rád hrával šachy, mařil čas a leckdy jiné i sebe onou hrou neblaze podnítil k hněvu.“ – tato slova psal svému žáku Martinovi z Volyně.

Přesné datum narození Mistra Jana Husa není známo. Uvádí se proto: „kolem roku 1370“. Místem narození je považován Husinec u Prachatic, mohl to být však i Husinec na Mladoboleslavsku.

Nezpochybnitelné je, že byl knězem, vysokoškolským pedagogem, kazatelem a velkým kritikem mravního úpadku římsko-katolické církve, která se tehdy skutečně potácela ve velkých problémech. Kritizoval odpustky, jako možnost kupování si svědomí a propagoval myšlenky anglického teologa Johna Wickliffa, díky čemuž je společně s ním považován za jednoho z prvních reformátorů církve.

Kvůli své tvrdošíjné kritice církve byl roku 1414 předvolán ke kostnickému koncilu. Záštitu nad jeho cestou převzal sám římský král Zikmund Lucemburský. Koncil byl k Husovi neúprosný a žádal, aby odvolal své postoje. Hus však dál odůvodňoval svá tvrzení a jako nejvyšší autoritu při tom nezmiňoval papeže, jak bylo v té době požadováno, ale Ježíše Krista a svým soudcům řekl, že jeho i je bude jednou soudit sám Bůh.

6. července 1415 byl nad Husem vynesen rozsudek, ve kterém byl označen za zatvrzelého kacíře. Následoval obřad zbavení kněžského úřadu i všech duchovenských práv, narušení tonzury a nasazení kacířské čepice. Poté byl odeslán na hranici k upálení. Cestou na své popraviště zpíval mariánskou píseň Christi virgo dilectissima (Kristem Panno milovaná) a přesvědčoval přihlížející, že neučil bludy. Když byl přivázán k hranici, přijel Zikmundův maršálek a nabídl mu z králova rozkazu odvolání, aby si zachoval život. Hus odmítl a hranice byla zapálena.

Husovy ostatky byly vhozeny do řeky Rýna, aby si jeho přívrženci neudělali z hrobu poutní místo. Muselo uplynout přes půl tisíciletí, než se katolická církev dokázala za justiční vraždu českého reformátora omluvit.

Prvního zfilmování osudu Jana Husa se ujal ve stejnojmenném filmu Otakar Vávra v roce 1954 – jedná se o dodnes uznávaný velkofilm. Husa zde ztvárnil Zdeněk Štěpánek. Poslední filmové zpracování dostal v roce 2015 na starosti režisér Jiří Svoboda v třídílném televizním filmu, hlavní roli přidělil Matěji Hádkovi. 

Za zmínku stojí i komiksová kniha Ve jménu Husa – zrození kalicha, která byla vydána v roce 2015.