Své nejslavnější období zažila Věra Čáslavská v 60. letech 20. století, kdy přivezla v roce 1960 z olympiády z Říma stříbro v soutěži družstev, 1964 z olympiády v Tokiu tři zlaté medaile (víceboj, přeskok, kladina) a jedno střibro (družstva) a z Mexika 1968 čtyři zlaté (víceboj, bradla, prostná a přeskok) a dvě stříbra (kladina a družstva). Samozřejmě je také trojnásobnou mistriní světa. A v roce 1968 byla vyhlášena nejznámější sportovkyní světa. Řadí se tak k nejúspěšnějším sportovcům české historie, jako jsou například Emil Zátopek, Ivan Lendl, Dominik Hašek, Jaromír Jágr, Jan Železný, Barbora Špotáková či Martina Sáblíková.
VŠE O GYMNASTCE VĚŘE ČÁSLAVSKÉ
Známá byla Věra Čáslavská i kvůli svému politickému postoji. V roce 1968 vystoupila proti sovětské okupaci Československa a komunisté ji za to vyloučili ze sportovního života. Po listopadovém převratu 1989 se stala jednou z tváří nového politického stylu. Měla nabídky na místo primátorky hlavního města nebo velvyslankyně v Japonsku. V lednu 1990 přijala až nabídku prezidenta Václava Havla a stala se jeho poradkyní pro sociální otázky a pro sport. Byla také předsedkyní Československého olympijského výboru a po rozpadu Československa až do roku 1996 předsedkyní Českého olympijského výboru a členkou Mezinárodního olympijského výboru.
Gymnastice se Věra Čáslavská věnovala od dětství. Svou sportovní kariéru zahájila v šestnácti letech na mistrovství světa ve sportovní gymnastice v Moskvě. V průběhu LOH v Mexiku se vdala za Josefa Odložila, českého reprezentanta v běhu. Z manželství, které nevydželo, měli syna Martina.
Krátce poté, co se Josef Odložil vrátil v roce 1993 z emigrace, se se synem nepohodl a dostal od něj úder, po kterém upadl, uhodil se do hlavy a brzy nato - 10. října 1993 - v nedožitých padesáti letech zemřel. Zásadní roli v roztržce, která přinesla smrt, sehrál alkohol. Martin Odložil byl za zabití otce odsouzen, do vězení nenastoupil - dostal milost od prezidenta Václava Havla.
V roce 1996 se Věra Čáslavská začala stahovat do ústraní a následujících deset let se téměř s nikým nestýkala a nikde nevystupovala. S depresemi se léčila v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Podařilo se jí vyléčit a vrátit se do společenského života, avšak onemocněla rakovinou slinivky, která se v létě 2016 zhoršila. 30. srpna jela na prohlídku do IKEMu, kde ale zůstala a ve 21:55 na následky vleklé nemoci zemřela.