Po startu soukromé TV Nova v roce 1994 se začala Dolly Buster objevovat v českých médiích. V téže době se stala poměrně oblíbenou také v různých německých talkshow. Po ukončení své kariéry pornoherečky se pokusila prorazit jako zpěvačka, herečka (u nás například ve filmu Zdeňka Trošky Kameňák 3), či spisovatelka detektivních románů.
Nora Dvořáková (Dolly Buster) se svými rodiči emigrovala do západního Německa z Československa, a to počátkem 90. let 20. století. Nejprve pracovala krátce pro pohraniční stráž jako překladatelka. Pak začala fotit a natáčet pro pornografický průmysl. V oboru vydržela až do roku 1997, kdy se po svatbě se svým producentem Josefem (Dino) Baumbergerem vzdala aktivní kariéry a začala se věnovat režii, produkci a obchodu. Se svým mužem žije v německém městečku Wesel, kde se pustili do společného podnikání.
Dolly Buster se nazalekla žádné výzvy. V roce 2004 se rozhodla kandidovat za Nezávislou erotickou iniciativu (NEI) do Evropského parlamentu. Kromě (zřejmě záměrně) provokativních rozhovorů, při kterých například nazývala bývalého premiéra Vladimíra Špidlu „pan Špidlo“, na sebe upoutala pozornost odstoupením z kandidátky NEI během plánovaného sfárání do jednoho z ostravských dolů, které o několik dnů později vzala zpět. Původně to vysvětlovala tlakem předsedy NEI Jana Beera na její odstoupení po případném zvolení, později ve své knize Dolly Buster – Já, Nora Baumbergerová napsala: „Dnes, s jistým odstupem, můžeme prohlásit, že jsme byli zastrašeni někým, kdo si nepřál moji kandidaturu.“
V rozhovorech, které v rámci své kampaně v médiím poskytla, připustila, že se do Evropského parlamentu šla podívat, aby věděla, jaké je tam světlo a jak bude případně vypadat na fotografiích. „Ano. To byl ten hlavní důvod,“ řekla s tím, že byla zklamaná: „To světlo je tam skutečně katastrofální.“