Zkušenosti, které získal při studiích dramaturgie na VŠMU v Bratislavě, byly velkým přínosem do jeho života. Milan Lasica se zasloužil o vznik nejen dramat - za všechny jmenujme třeba Náš priateľ René nebo Deň radosti, ale také několika knižních publikací - Nečakanie na Godota, Ako vzniká sliepka či Bledomodrý svet Júliusa Satinského. Július Satinský však nebyl jen předlohou, ale i spoluautorem několika děl. Spolupracovali spolu např. na knihách Tri hry, Lasica, Satinský a vy, L&S I. nebo Trialóg, na kterém se podílel ještě Miroslav Horníček.
MILAN LASICA O TRAUMATICKÉM DĚTSTVÍ
V 60. letech 20. století Milan Lasica pracoval jako dramaturg Československé televize. Později se stal členem Divadla Korzo v Bratislavě, divadla Večerní Brno a členem zpěvoher Nové scény v Bratislavě. Po desetiletém soužití-nesoužití se rozvedl se svou první manželkou, zpěvačkou Zorou Kolínskou.
Nakonec se Milan Lasica rozhodl pro nový sňatek - s krásnou herečkou Magdou Vášáryovou. V roce 1989 mu byl udělen titul zasloužilý umělec. O čtyři roky později se dočkal i státního vyznamenání od tehdejšího prezidenta Václava Havla, Medaile za zásluhy.
Za hlavní roli v historické tragikomedii Jak jsme hráli čáru (2014) režiséra Juraje Nvoty byl Milan Lasica nominován na Českého lva a slovenské Slnko v sieti. To dostal v roce 2016 za celoživotní přínos slovenské kinematografii.
Diváci Milana Lasicu viděli např. v pohádce Tři veteráni, ve které se chopil role celníka, v satirické komedii Saturnin nebo třeba ve filmech Tajemství alchymisty Storitze, Kanárská spojka, Výchova dívek v Čechách či Pasti, pasti, pastičky.
Jedna z posledních větších filmových rolí Milana Lasici přišla se snímkem Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále. Tu úplně poslední dostal od Jana Budaře v jeho pohádce Princ Mamánek (podobně jako zesnulá Hana Maciuchová).
Milan Lasica náhle zemřel přímo na jevišti 18. července 2021. Bylo mu 81 let.