Touhu hrát v Janě Hlaváčové vzbudil otec, který působil v ochotnickém divadle. Po gymnáziu nastoupila na DAMU. Se svým prvním mužem, hercem Jiřím Michným, se přestěhovala do Plzně, kde hrála v Divadle J. K. Tyla. Po smrti manžela nastoupila do Národního divadla v Praze, kde zazářila ve Višňovém sadu, Hamletovi nebo v Čapkově Věci Makropulos.
JANA HLAVÁČOVÁ - CO NIKDY NEPŘEKONALA?
V roce 1990 měl Luděk Munzar, její druhý manžel, neshody s vedením Národního divadla a odešel. Následovala jej i Jana Hlaváčová, která nastoupila do souboru Divadla ninohradech. Za roli v Křehké rovnováze získala v roce 1996 divadelní Cenu Thálie.
Mnohokrát se Jana Hlaváčová ukázala i na televizních obrazovkách. Zahrála si spisovatelku Boženu Němcovou ve snímku Veronika nebo manželku hudebního skladatele Leoše Janáčka ve Lvu s bílou hřívou. Do paměti diváků se vpíchla jako injekční stříkačka v roli zdravotní sestry Toničky v komediích Dušana Kleina Jak básníkům chutná život, Konec básníků v Čechách a Jak básníci neztrácejí naději, kde sekundovala herci Pavlu Křížovi.
Kvůli nemoci a depresím se Jana Hlaváčová z divadla, rozhlasu, dabingu i z DAMU, kde působila jako pedagožka, stáhla. Posléze se k práci opět vrátila, avšak roku 2012 opět onemocněla.
Z prvního manželství má Jana Hlaváčová dceru Terezu a z druhého Barboru Munzarovou, která je též herečka.