Absolvoval psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a postgraduální studium na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Tamtéž byl Michal Miovský v roce 2005 habilitován v oboru klinická psychologie a šest let nato jmenován profesorem.
MICHAL MIOVSKÝ: PRAHA JE DROGOVÁ ŽUMPA
Profesní dráhu Michal Miovský začínal jako preventivní a poradenský pracovník ve společnosti Podané ruce, která pomáhá lidem osvobodit se od závislosti nebo v jiné tíživé životní situaci. Později zde působil jako vedoucí Denního psychoterapeutického stacionáře Elysium a ředitel sekce léčebných zařízení.
V té době se Michal Miovský profiloval v oboru klinická psychologie na Psychiatrické klinice Brno-Bohunice. V letech 2001 až 2005 pracoval jako vědecký pracovník Psychologického ústavu Akademie věd ČR a byl odborným asistentem na Katedře psychologie Univerzity Palackého v Olomouci.
V roce 2005 byl Michal Miovský jmenován vedoucím nově vzniklého Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK v Praze. Po jeho sloučení s oddělením pro léčbu závislostí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (U Apolináře) vznikla v roce 2012 Klinika adiktologie, jejímž se stal přednostou.
Roku 2008 začal Michal Miovský působit ve funkci proděkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze pro nelékařské studijní programy. Stal se externím spolupracovníkem Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti a editorem odborného časopisu Adiktologie.
Profesor Michal Miovský napsal řadu publikací, jako jsou např. LSD a jiné halucinogeny (1996), Drogy už, anebo ještě (1997), Neuropsychologie v psychiatrii (2006), Konopí a konopné drogy (2008), Prevence rizikového chování ve školství (2015) nebo Diagnostika a terapie ADHD (2018).
V roce 2021 Michal Miovský - podobně jako internistka a terapeutka Kateřina Cajthamlová, psychoterapeutka Lenka Hlavičková nebo psycholog Václav Mertin - přijal nabídku zúčastnit se unikátního projektu Psychoporadna Blesku!, odstartovaného rok po začátku koronavirové pandemie.