Vystudoval fyziku na leningradské, moskevské a pražské univerzitě a deset let vedl oddělení teoretické nukleární fyziky v Ústavu jaderné fyziky Československé akademie věd. František Janouch působil i jako profesor Univerzity Karlovy.
FRANTIŠEK JANOUCH JE VE ZLATÉ SÍNI SLÁVY
Zapojil se do pokusu u demokratizaci socialistického Československa v roce 1968. Kvůli tomu František Janouch přišel v roce 1970 o zaměstnání, nesměl ani přednášet na UK.
V roce 1974 František Janouch přijal pozvání Švédské královské akademie věd a opustil vlast. Ve Švédsku byl v roce 1978 iniciátorem založení Nadace Charty 77, která morálně, finančně a materiálně podporovala disidenty pronásledované v Československu. Posléze pracoval ve Výzkumném ústavu fyziky ve Stockholmu.
V exilu ve Švédsku, kde získal občanství v roce 1979, František Janouch podporoval československý disent. Nadace Charty 77 mj. obstarávala přísun literatury či pomáhala šířit nedostupnou techniku. Nadace posílala disidentům počítače, její projekt umožnil třeba vznik Originálního videožurnálu.
Po Sametové revoluci 1989 František Janouch přenesl činnost nadace do Prahy, kde se zaměřila na pomoc postiženým a znevýhodněným či na podporu občanské společnosti. Působil mj. i v nadaci Konto Bariéry.
Patřil k nejvýznamnějším osobnostem veřejného a společenského života 2. poloviny 20. století. František Janouch byl autorem mnoha vědeckých prací, členem mezinárodních vědeckých organizací a v zahraničí přednášel na řadě univerzit.
O FRANTIŠKU JANOUCHOVI ČTĚTE ZDE>>
Byl krátce poradcem prezidenta Václava Havla, po roce 1989 zejména dlouhá léta předsedal správní radě Nadace Charty 77, která pod jeho vedením začala také udělovat ocenění. Od roku 2013 se podílela i na udílení Ceny Václava Havla za lidská práva.
Roku 2018 se František Janouch stal čestným předsedou správní rady s doživotním mandátem.
František Janouch zemřel 11. ledna 2023. Bylo mu 92 let.