Televizní hlasatelé a uvaděči pořadů dlouho neměli k dispozici čtecí zařízení. Museli odříkávat texty z paměti. Ve zprávách je kamery zabíraly mnohem déle než dnes, doprovodného obrazového materiálu bylo mnohem méně. Moderátor zpráv si mohl pomoci jen tím, že nahlédl do připravených papírů.
Miloš Frýba mezi hlasateli exceloval. Do televize nastoupil v roce 1968, ve 23 letech se podílel na výrobě elektrických efektů. Vyučil se totiž elektromechanikem. Za normalizace se rozhodl být hlasatelem zpráv a uspěl v konkurzu, rodiče mu to ještě rozmluvili. V roce 1972 začal uvádět televizní programy na druhém kanálu.
Brzy se stal moderátorem pořadů, které se odehrávaly na jevišti. Samozřejmé bylo jeho konferování z různých mírových slavností či družstevních dnů, pořadů pro brigády socialistické práce.
Když začínalo barevné vysílání, sáhlo tehdejší vedení Československé televize neomylně po Miloši Frýbovi, aby ho zahájil. Miloš Frýba byl i konferenciérem Orchestru Václava Hybše.
Jako předrevoluční televizní tvář si Miloše Frýbu po roce 1989 vyhlédli recesisté punkového ražení jako svého gurua. Proti němu postavili jiného zavedeného televizního moderátora Alexandera Hemalu. Razili hesla, že chtějí Frýbu a nechtějí Hemalu a že Frýba a láska zvítězí nad Hemalou a nenávistí. Parodovali tím slavnou větu Václava Havla. Na vlně frýbovské parodie se svezla i skinheadská kapela Orlík s albem Miloš Frýba For President.
Dodnes se v dejvické nádražní restaurací na svátek Miloše, 25. ledna, koná festival na počest Miloše Frýby nazvaný Frýbestr. Začíná ten den pravidelně v 8.50, ve stejný čas, v jaký se železnou pravidelností Miloš Frýba svým klidným hlasem začínal odříkávat ranní zprávy. Soukromí Miloše Frýby, do něhož nikoho nepouštěl, však zdaleka tak klidné nebylo.
Miloš Frýba se po roce 1990 přestal na televizní obrazovce objevovat, pracoval v zázemí režie. Do důchodu po zdravotních problémech odešel v roce 2008. O dva roky později, v 65 letech zemřel.
Pohřeb byl událostí pro někdejší i nové celebrity. Ne všem se to líbilo.