Vystudovala fakultu pozemních staveb VUT v Brně. Od roku 1974 Alena Vitásková pracovala na různých pozicích v Severomoravské plynárenské, a.s., Ostrava, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva.
V letech 2001až 2003 Alena Vitásková působila ve společnosti Transgas, a.s. a RWE Transgas, a.s., ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky. V období 2004 až 2007 byla předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Stala se též prezidentkou Klubu plynárenských podnikatelů a obdržela titul Manažerka roku 2002.
Vláda pod vedením tehdejšího premiéra Petra Nečase Alenu Vitáskovou 20. července 2011 jmenovala předsedkyní Energetického regulačního úřadu, a to s platností od 1. srpna 2011 na funkční období šesti let.
V pozici šéfky ERÚ Alena Vitásková zpochybnila stovky solárních investic, u nichž podle ní existuje podezření, že čerpají neoprávněně vysoké dotace. „Zelené elektrárny" mají na podporu nárok po 15 až 20 let po spuštění.
K prověření licencí a stavu solárních elektráren se v dubnu 2013 ERÚ pod záštitou prezidenta republiky Miloše Zemana rozhodl založit kontrolní tým s interním názvem „Rychlé šípy", který dostal za úkol jednotlivé parky kontrolovat. Šlo zejména o velké elektrárny s výkonem nad 1 MW, připojené v závěru roku 2010.
Členy týmu byly Energetický regulační úřad, ministerstvo spravedlnosti reprezentovalo Vrchní státní zastupitelství, za ministerstvo vnitra se zúčastnili zástupci policie (útvar tehdy vedený Robertem Šlachtou) a Nejvyšší státní zastupitelství. V jeho čele tenkrát stála známá žalobkyně Renata Vesecká. Ta se později ocitla po boku Aleny Vitáskové - tedy na pracovním poli (ve funkci místopředsedkyně ERÚ) - i když k tomu neměla žádnou potřebnou specializaci.
Někdejší šéfku Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou krajský soud původně poslal na 8,5 roku do vězení za zneužití pravomoci.
„Cítím se naprosto nevinná,“ řekla Alena Vitásková soudu, který přísný rozsudek vynesl 22. února 2016. S tím souhlasil i její advokát Josef Lžičař
Vrchní soud v Olomouci ji obžaloby zprostil. Nejvyšší soud pak Krajskému soudu v Brně uložil, aby zpřesnil důvody rozhodnutí, soud tak musel zasednout znovu a Alenu Vitáskovou v listopadu 2019 obžaloby zprostil.
Po celou svoji profesní kariéru Alena Vitásková podporovala dobročinné akce a působila v čestných funkcích, např. jako místopředsedkyně dozorčí rady Rehabilitačního ústavu Hrabyně, jako předsedkyně dozorčí rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových či jako členka správní rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.
Exšéfce ERÚ Aleně Vitáskové šlo prý i o život. Dokonce dvakrát. V dubnu 2013 se někdo pokusil její auto vytlačit ze silnice; v září téhož roku kdosi poškodil výtah na auta v domě, v němž bydlí. Nic se nestalo, ale podezření setrvalo, jelikož policie, která ji měla měsíce chránit, žádného pachatele neobjevila.
V lednu 2022 Alena Vitásková oznámila, že se rozhodla kandidovat na hlavu státu. Pro prezidentské volby 2023 ale neměla potřebné předpoklady.
Alena Vitásková je rozvedená a má syna.